DBC Pierre vyráží na poslední drogovou jízdu před smrtí

DBC Pierre má za sebou přesně ten život, který se u umělce už skoro očekává – dluhy, závislost na hazardu, drogy. S touhle povinnou výbavou se před více než deseti lety vrhl na psaní knih. A hned ta první – Vernon Bůh Little – sklidila obrovský úspěch. Autor za ni dostal mimo jiné prestižní Bookerovu cenu, díky níž splatil část svých dluhů – konec jako z pohádky. Jenže on to tak úplně konec nebyl, DBC Pierre v psaní pokračoval a o tři roky později vydal další román. Jak nakonec sám uznal, ten už tak převratný nebyl a kritika trochu ochladla. V nakladatelství Plus ale právě vychází jeho třetí kniha Zhasínáme v říši divů, kterou si pošramocenou reputaci rozhodně zase napraví.

Svoje životní zkušenosti tentokrát využil se vším všudy – hlavní hrdina je přemýšlivý mladý kluk, kterého v tomhle světě drží při životě jenom omamné látky. Ani ty už ale nejsou dostatečným ospravedlněním existence, a tak se tenhle mladík rozhodne se životem skoncovat. Jak sám říká, nemusí to nutně udělat hned teď, chce to totiž ještě jeden poslední mejdan. Když se pak vydá za svým přítelem z dětství, všechno se to tak nějak zkomplikuje a začíná zběsilá jízda z Londýna přes Tokio až do Berlína.

DBC Pierre: Zhasínáme v říši divů |foto: Nakladatelství Plus

Pierre prostřednictvím vypravěče sžíravě kritizuje současnou společnost. Nedělá to ale mentorsky a prvoplánově a jeho hrdina je ve svých postojích uvěřitelný. I když tedy někdy čtenář může mladému Gabrielovi vyčítat přehnanou kritičnost a pocit vlastní výlučnosti, vyčítá to opravdu jen jemu, nikoli jeho autorovi.

Schopnost DBC Pierra stvořit věrohodnou postavu, která nám může i nemusí být milá, je ještě podtržená vypravěčským talentem. Jeho Gabriel vypráví intuitivně, jako bychom četli jeho deník, který ale vůbec není tajný; naopak ten, kdo ho psal, dobře věděl, že ho bude někdo číst. Pierre se skrze vypravěče často obrací přímo na čtenáře, což jeho promluvám dodává autenticitu. Zároveň netradičně využívá poznámek pod čarou, kterými důmyslně napovídá, jak bystrý Gabriel je – hlavní text jeho úvahám prostě nestačí.

Kromě toho, že otevřeně mluví o naší manipulovatelnosti, o odevzdané bezmoci těch, co si ji uvědomují, i o zhýralém estétství oněch manipulátorů, je taky třeskutě vtipná. DBC Pierre navíc přináší něco, co se ze současné prózy čím dál tím častěji vytrácí – nadupaný příběh, který má od začátku do konce spád. Jeho knížku můžete odložit teprve po otočení poslední stránky.

DBC Pierre: Zhasínáme v říši divů (Lights Out in Wonderland)
[Překlad: Štěpán Hnyk]. Praha: Plus, 2013. 422 stran.