David Voda: Středoevropské fórum je pro Olomouc šance, jak překročit vlastní stín

29. červenec 2019

Pracoval jako kurátor Muzea umění Olomouc i Divadla hudby Olomouc. Od studentských let se zabývá uměním inspirovaným věcmi mezi nebem a zemí, píše básně a stará se o chod galvanické zinkovny, kterou jako self-made man vybudoval jeho otec. Hostem olomoucké Vizitky byl David Voda.

David Voda vystudoval na Univerzitě Palackého dějiny umění a dodnes rád vzpomíná na studentská devadesátá léta. Komorní semináře v suterénních prostorách katedry mu přinesly formující setkání s pedagogy Ivo Hlobilem, Rostislavem Šváchou nebo Milanem Tognerem.

Většinu jeho času ale dnes spolkne práce ve velké galvanické zinkovně, kde se stará o vyřizování zakázek, zahraniční obchod i personalistiku. Péči o zinkovnu převzal po zesnulém tatínkovi, který ji vybudoval, a jak říká, pestrá a nepředvídatelná agenda ho naplňuje více než cokoliv jiného. „Například se musíte okamžitě rozhodovat a ta rozhodnutí přinášejí okamžité výsledky. I etika je v tomto oboru na úplně jiné úrovni,“ naráží nejen na letošní kontroverzní odvolání Michala Soukupa z pozice ředitele Muzea umění Olomouc. S aktivitami tohoto domu je Voda též úzce spjatý.

David Voda v továrně, kde pracuje

Mezi jeho největší projekty na kunsthistorickém poli patří příprava na českém území první souhrnné výstavy „Aenigma – 100 let antroposofického umění“, což je umění inspirované myšlenkou o svobodném propojení duchovního světa s pozemskou existencí člověka i ostatních živých organismů. Před čtyřmi lety v Muzeu ve spolupráci s německým kurátorem Reinholdem Fäthem představil autory stylových obrazů, grafik, šperků i nábytku.

Antroposofické umění, s nímž se poprvé setkal u své tety a o kterém napsal bakalářskou i diplomovou práci, není podle Davida Vody úplně jednoduché popsat. Specifikem nábytku antroposofických umělců jsou například horní čelové díly, které upozorňují na prostor, kde se podle okultismu formuje orgán nadsmyslového vnímání, dále výrazná barevnost, ruční práce a také snaha o harmoničnost jednotlivých částí. Voda zároveň vyvrací, že se jedná o ezoterický kýč: tomuto druhu umění se podle ně věnovali i přední němečtí expresionisti nebo žáci Henriho Rousseaua či Vasilije Kandinského.

Malomyslnost trvá

O výjimečnosti Muzea umění Olomouc je David Voda přesvědčený i v době, kdy ministr kultury Antonín Staněk (sám odvolaný z funkce k 31. červenci) odvolal z ředitelského postu Muzea zmiňovaného Michala Soukupa. Olomoucká instituce podle Vody disponuje velmi kvalitní sbírkou umění po roce 1945, jejíž kvalita i zaměření na prostor Visegrádu přesahuje regionální rozměr, i cennými kontakty na další středoevropské instituce.

Donald Trump, Šepoty a výkřiky i Plechový bubínek. Divadelní Flora komentuje současný stav společnosti

Plechový bubínek

Čtvrtým rokem se mezinárodní festival Divadelní Flora soustředí na uvádění německojazyčných činoherních inscenací. Po profilové sekci Regie: Dušan D. Pařízek, Wien nebo programových liniích Das fließende Europa a Gegen die Wand letos v největším rozsahu, a to v rámci festivalového leitmotivu Schreie und Flüstern, tedy Šepoty a výkřiky.

Hanácká metropole by si podle něj neměla nechat vzít šanci vybudovat Středoevropské fórum SEFO, které by podle plánů rozšířilo výstavní prostor, zázemí i depozitáře a návštěvníkům nabídlo novou knihovnu a studovnu. I tento projekt byl trnem v oku Antonínu Staňkovi.

„Olomouc udělala za třicet let velký krok kupředu, je tady skvělý festival Divadelní Flora i spousta dalších akcí. Člověka, který tu žije, ale i dnes přepadá malomyslnost. Nezahazujme SEFO, je to šance, jak překročit vlastní stín, jak vystoupit z provinciálnosti,“ myslí si.

David Voda se, inspirován svou ženou, vědkyní a pedagožkou Sabine, věnuje také psaní poezie. První sbírka „Sněhy a další“ mu před osmi lety vynesla nominaci na Magnesii Literu v kategorii Objev roku, druhá, pojmenovaná Xénie, by měla vyjít v nakladatelství Fra. 

Spustit audio