Darkwave je hudební žánr plný melancholie. Poslouchejte výběr Pavla Zelinky
I když punk na konci sedmdesátých let dohrál svou zásadní historickou úlohu, zanechal za sebou velký prostor, ze kterého kolem roku 1980 vzešlo mnohostranné hnutí darkwave.
Příznivci darkwave se označovali jako wavers, nebo dark wavers. Čím se darkwave lišilo a liší od gotické scény, která se rodila ve stejné době?
Britské kořeny darkwave
Poprvé se termín darkwave objevuje počátkem osmdesátých let jako popisek temné a melancholické verze new wave a post punku - například francouzského coldwave, postaveného na krautrockově minimalistických, analogově elektronických základech. Do darkwave jako jedny z prvních začaly přepadávat temné synthpopové pokusy, které ještě nešlo přiřadit k industrialu ani k rodící se vlně elektronic body music. Mezi nejvýraznější skupiny, které tuto hudbu v průběhu osmdesátých let hrály, patří například Attrition, Clan of Xymox, Die Form, Psyche nebo In The Nursery.
Tyto formace byly spojovány, jak se žánrem gothic rock, tak s post industrialem, ale jelikož nezapadaly ani do jedné z těchto škatulek, vžilo se pro ně obecné označení darkwave.
Darkwave v Evropě
Ačkoliv new wave a postpunk koncem osmdesátých let v podstatě vymizel, darkwave přežil a to především díky nové čerstvé krvi, která nepocházela jako první generace z Britských ostrovů, ale z Evropy. Štafetu převzaly především kapely německé provenience jako Deine Lakaien, Love is Colder Than Death nebo Diary of Dreams a také italské skupiny jako Kirlian Camera nebo Corpus The Frozen Autumns. Devadesátá léta darkwave hudbě přála, a ta začala do elektrorockového základu míchat prvky kytarové melancholie (Cocteau Twins), inspiraci z vážné hudby nebo world music nebo folklórních prvků (Dead Can Dance, Qntal).
Hodně německých umělců (Goethes Erben, Lacrimosa atd.) tehdy rozvíjelo nový, teatrálnější styl darkwave prošpikovaný německou poetikou a metaforickými texty, který pojmenovali Neue Deutsche Todeskunst (Nové německé umění smrti).
Darkwave made in USA
Podobně jako už deathrocku, tak i americká obdoba darkwave měla úplně jinou podobu, než ta evropská. Může za to především osoba Sama Rosenthala, který zároveň vedl vydavatelství Projekt records (např. kapely Lycia, Love Spirals Downwards nebo Autumn’s Gray Solace) a hrál v kapele Black Tape For A Blue. V kapele i v nakladatelství podporoval prolínání temné elektroniky, prvky shoegaze rocku, snivý ambient nebo neoklasické odlesky.
Pro určitý typ darkwave kapel charakterizovanou pomalým, náladovým, éterickým, převážně ženským zpěvem, se vžilo označení ethereal darkwave.
Darkwave dnes
Darkwave hudba našla své následovníky na území bývalého Československa. Jedním ze zásadních protagonistů byla a stále je slovenská Ľahká Múza, v dnešní době zaujali na této scéně nováčci jako Phosgene Girls nebo Noví Lidé. Tím se plynule dostáváme do darkwave současnosti. Řada stylových kapel dnes míchá elementy darkwave s moderní elektronickou hudbou, jako je například future pop (The Crüxshadows), současné hudební postupy roubuje na kaberet z 30. let minulého století (Jill Tracy), případně se úspěšně vrací k polozapomenutému coldwave (Lebanon Hanover). Američtí Collide zase začlenili do své hudby spoustu prvků z trip hopu, zatímco další reprezentanti žánru kombinují darkwave elementy s dnes moderním synthwavem (S U R V I V E).
Všem protagonistům je společná výrazná vizuální stylizace dobře pasující k temné hudbě. Převládá černá barva, výrazné líčení, extravagantní účesy i kostýmy. Není náhodou, že protagonisté darkwave hudby jsou také často výrazní umělci na poli výtvarného umění, filmu nebo literatury.
Poslechněte si celé darkwavovské ArtCafé si včetně skladeb od kapel Opera Multi Steel, Dead Can Dance, Clan Of Xymox a dalších.
Související
-
Přístavy jako kolébky hudebních stylů. Do Hamburku i Buenos Aires zve Petr Dorůžka
New Orleans je kolébkou jazzu, v Buenos Aires se zrodilo tango, kluby v Hamburku i Liverpoolu formovaly hudbu Beatles. Jaké hudební poklady přístavy skrývají?
-
Zelená je tráva aneb O hitech, které duní na fotbalových tribunách
Co si o tuzemských i zahraničních fotbalových hymnách a popěvcích myslí muzikolog, skladatel a sportovní novinář? V předvečer MS ve fotbale jsme se ptali v ArtCafé.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A od Nepila? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
3 x Hurvínkovy příhody
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka