Dantiana aneb Kde život náš je v půli se svou poutí. Božská komedie jako dalekohled do středověku i živá inspirativní poezie

13. září si připomínáme 700 let od smrti Danta Alighieriho, vrcholného básníka italského středověku. Do dějin evropské kultury se Dante Alighieri zapsal především svou Komedií (řečenou Božská), ale též knihou Nový život (Vita Nuova) nebo svými spisy O rodném jazyce (De vulgari eloquentia) a O jediné vládě (De monarchia). Na svém hlavním díle pracoval patnáct let a nesmazatelně se jím zapsal do dějin západní kultury. Božská komedie bývá označována za největší báseň lidskou, za výsostný umělecký i myšlenkový monument naší civilizace a dokonce za sumu celé epochy. Někteří ji proto považují za literární analogii gotické katedrály, jiní zase za nejsoučasnější a nejmodernější báseň, která kdy byla napsána.

Čtěte také

Dante Alighieri: Touho mých očí, kde jsi? Milostná lyrika největšího básníka středověku ve vynikajících překladech

V češtině máme čtyři kompletní překlady Komedie – od Jaroslava Vrchlického, Karla Vrátného, O. F. Bablera (podílel se na něm Jan Zahradníček) a Vladimíra Mikeše. K těm, kteří dnes u nás kromě Jiřího Pelána výrazně přispívají k dantovskému poznání a bádání, patří komparatista Martin Pokorný. Před šesti lety vydal výtečný interpretační výbor Čtení o Dantovi Alighierim.

Dominantou dvouhodinového večera nazvaného Dantiana aneb Kde život náš je v půli se svou poutí je rozhovor s Jiřím Pelánem a Martinem Pokorným. Obšírně se věnují hlavním dantovským otázkám, které jsou dodnes či právě dnes aktuální, ale vyjadřují se i k tradovaným badatelským či čtenářským předsudkům, které si zvláště s Božskou komedií spojujeme. Skutečně Dante věřil, že prošel peklem a vystoupal až k ráji? Byl tak neskonale vzdělaný ve filozofii a teologii? A považujeme ho právem za vyvrcholení středověkého duchovního života?

Některá dantovská témata nastolili už první komentátoři Komedie ve 14. století, a tak nám Giovanni Boccaccio, Benvenuto da Imola či Pietro Alighieri osvětlí, proč byla napsána italsky a ne latinsky a o jaký žánr se vlastně jedná. Dosavadní české překlady si porovnáme na konkrétní ukázce a nabídneme k nim i komentář, který napsal básník a překladatel Jan Zábrana. Za mimořádnou událost lze považovat, že svůj překlad jednoho ze zpěvů Pekla přednese sám Jiří Pelán.

Odpověď na otázky, zda je možné považovat Božskou komedii za dílo aktuální, prorocké a stále inspirativní, hledal v průběhu století kdekdo. Ambicí dvouhodinového dantovského pořadu je přinést řadu interpretačních námětů a pobídek k zamyšlení, ale především obrátit pozornost k vlastní četbě této velebásně.