Dana Němcová (Lidé mého života)

22. prosinec 2003

Nakladatelství Portál vydalo novinku v edici Rozhovory: dialog výtvarníka, publicisty a moderátora Jana Bárty s Danou Němcovou, známou aktivistkou z let sovětské okupace, signatářkou Charty 77, v současné době předsedkyní správní rady Výboru dobré vůle Olgy Havlové. Podtitul Lidé mého života je velmi všední, jakoby nenápaditý, nicméně přesně vyjadřující obsah toho, co skromná Dana Němcová říká. Odpovídá poctivě na všechny otázky, třeba osobní, třeba intimní, přesto raději mluví o věcech obecných než osobních.

Plynulé, klidné vypravování je členěno do výmluvně pojmenovaných kapitol: Dítě, Dcera, Dívka, Studentka, Žena, Partnerka, Matka, Přítelkyně, Aktivistka, Chartistka, Politička, Předsedkyně, Poradkyně. Na závěr byly zařazeny kapitoly "Přemýšlím" a "Věřím". Ani ne 170 stran zachycuje plný a bohatý život obdivuhodně silné a statečné ženy, matky sedmi dětí, člověka křesťanské víry a lásky. Taktně, decentně, a přitom zvídavě, publicisticky naléhavě klade Bárta své otázky. S Danou Němcovou si tykají, vztah je, zdá se, velmi přátelský, z tazatelovy strany nezáludný. Poté, co našla vlídná slova pro Olgu Havlovou, dostává Němcová pobídku: "Mluvme o živých přátelích. Olze nejblíže byl Václave Havel." A odpovídá těmito slovy: "Tlačíš mě někam, kam se mi nechce. Já vím, budoucí čtenáři, budou-li jací (už předem je lituji), to prý chtějí. Budiž: S Václavem nás spojila práce v Chartě 77 a taky ve Výboru na obranu nespravedlivě stíhaných. Dvakrát jsme byli spolu v kriminále. Ale to asi neříkám nic, co by bylo neznámé. Blízcí si byli taky s Jiřím, přestože v pohledu na život se v mnohém lišili a často se i přeli. Vedli velmi rádi diskuse o umění, především o literatuře, filozofii. Tam našli vždycky společnou řeč. Václava mám ráda, jeho názory jsou mi neobyčejně blízké, a pokud mu historie přisoudí nějaké chyby, mileráda mu je odpustím." A protože rozhovor se konal na sklonku Havlova prezidentství, říká Němcová ještě toto: "Moc mu přeji, aby už byl z politiky venku, aby mohl zase svobodně psát a žít." Zajímavou otázku, jak život Václava Havla ovlivnilo náboženství, zodpovídá Němcová takto: "Domnívám se, že Václav má určitý ostych mluvit o náboženství, ale přitom jeho základní životní zaměření je samozřejmě dáno křesťanstvím. Jeho osobnost, jeho kultura i to, jak přemýšlí, je postaveno na křesťanských principech." Po vzpomínání na Radima a Annu Paloušovy tazatel zdánlivě rezignuje: "Slibuji, že už nebudu naléhat, abys vyprávěla o svých přátelích. Mluvíš o nich hodně ostýchavě." Němcová vysvětluje: "Přátelství je intimní záležitost. Své přátele si schovávám pro sebe a nemám potřebu se jimi chlubit nebo naše vztahy vystavovat na odiv. Nebýt přátel, spousta věcí by neexistovala. Těžko bychom zdolali spoustu nesnází."

Obal knihy

O přátelích však ještě Dana Němcová hovoří, například o evangelickém faráři Svatopluku Karáskovi, básníkovi Martinu Jirousovi, filozofovi Janu Patočkovi či knězi Josefu Zvěřinovi. Obraz jejích přátel tvoří tak do jisté míry obraz jejího života a její osobnosti. Nad hotovým rukopisem Dana Němcová sebeironicky říká: "Nu což, Jiří vždycky říkal: ,Slovo nemožné nepatří do našeho slovníku.' Tak jsem se pokusila aspoň znemožnit sebe. Není to ostatně poprvé."

Recenze dr. Jaromíra Slomka

Literární matiné je pořad, který na svých vlnách vysílá ČRo České Budějovice. Internetovou podobu celého pořadu najdete zde.

autor: Hana Krejčová
Spustit audio