Dana Kyndrová: Mám spoustu plánů, nerada se totiž vracím
Neobyčejně barevně vypovídají o sovětské a ruské realitě snímky Dany Kyndrové, třebaže jsou v naprosté většině fotografiemi černobílými. Přitom její projekty zrcadlí také naši povahu a reálie – kontinuálně navazují na atmosféru normalizace a někdejších komunistických manifestací.
Skvělá fotografka, ale také osobitá kurátorka významných výstav a expozic dokonale poznala život ruského národa, během svých častých cest do Ruska a na Ukrajinu dokonale využila svého jazykového vzdělání i své empatie k tomu, aby přesvědčivým způsobem zachytila jak sovětskou éru, tak její odvržení, spojené s renesancí pravoslaví a s překotnými společenskými a ekonomickými změnami.
Fotím obyčejné lidi a jejich každodenní život. A vůbec prvním předpokladem k tomu, abyste se s lidmi mohl sblížit, je jazyk. Potřebuju si získat lidi, jejich důvěru. Proto si vůbec nedovedu představit, že bych mohla fotit třeba v Jižní Americe.
Jednotlivé autorčiny snímky i ucelené cykly v průběhu posledních čtyř desetiletí patří k tomu nejhodnotnějšímu, co v oblasti tzv. humanistické fotografie u nás vzniklo. Důkazem jsou její souborné výstavy a vydané knižní tituly, uzavírající často mnohaleté projekty (Žena, Per Musicam Aequo, Odchod sovětských vojsk, Podkarpatská Rus, Rusové - jejich ikony a touhy).
Další plány? Chtěla bych udělat výstavu padesátých let, mám ji pracovně nazvanou Kupředu, zpátky ni krok, možná bych to zaměnila i za agitační heslo Komunismus náš cíl, začíná to nikoliv padesátými léty, ale už rokem 1943, kdy Beneš podepisuje v Moskvě smlouvu, pak následují volby v roce 1946, poválečná doba – to by byl takový prolog, na který by padesátá léta ve fotografiích navazovala.
Dana Kyndrová je osobitou a významnou kurátorkou výstav a expozic, mj. retrospektivy díla Miloně Novotného, je autorkou výstavy Jan Palach, zachycující události spjaté s jeho úmrtím a pohřbem. V letošním roce realizovala fotografickou část nově otevřené expozice Muzea komunismu.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Historická detektivka z doby, kdy byl hrad Zlenice novostavbou. Radovan Šimáček jako průkopník žánru časově předběhl i Agathu Christie!
Vladimír Kroc, moderátor
Zločin na Zlenicích hradě
Šlechtici, kteří se sešli na Zlenicích, aby urovnali spory vzniklé za vlády Jana Lucemburského, se nepohodnou. Poté, co je jejich hostitel, pan Oldřich ze Zlenic, rafinovaně zavražděn, tudíž padá podezření na každého z nich. Neunikne mu ani syn zlenického pána Jan, jemuž nezbývá než doufat, že jeho přítel Petr Ptáček celou záhadu rozluští...
