Dagmar Bláhová: Divadlo v Austrálii nemá takovou tradici jako u nás. Lidé tam chodí radši na pláž

14. říjen 2022

Dagmar Bláhová je herečka, režisérka a filmová pedagožka, která na začátku 80. let emigrovala do Austrálie. U nás zazářila třeba ve filmu Věry Chytilové Hra o jablko. „Ten film byl u nás dlouho zakázaný, v našich art kinech ho uvedli až po tom, co byl oceněn v zahraničí,“ říká v pořadu Alex a host.

Dagmar Bláhová loni vydala knihu s názvem Herectví a film. „Učila jsem na FAMU a taky na režii a v té knize jsem zúročila zkušenosti jednak z učení a jednak ze své práce z různých zemí. Zaměřila jsem se ale na filmové herectví, protože jsem cítila, že je tu díra na trhu a že se o něm nenapsala žádná kniha.“

„Hledala jsem rozdíly mezi divadelním a filmovým herectvím, sepsala jsem nejen příběhy svoje a jiných lidí z profese, ale taky návod ‚jak od scénáře před kameru‘. Taky jsem tam dala rychlou průvodkyni hereckými školami.“

Herectví v Austrálii

V roce 1980 emigrovala přes Paříž do Austrálie. „Vůbec jsem nepočítala s tím, že se k herectví vrátím. Stalo se ale to, že jsem přišla do jednoho intimnějšího divadla a potkala tam lidi, kteří mě zavedli k agentovi. Ukázala jsem mu film Hra o jablko a on mě hned vzal. Tím to začalo.“

V Sydney se nakonec jako herečka prosadila. „Nejprve jsem začala točit A Country Practice, to bylo asi po půl roce. A asi po pěti letech jsem pak začala točit seriál Sousedé. Je pravda, že v té době cizinci velké role nedostávali. Bylo to hodně britsky orientované.“

V Austrálii pronikla také do divadla. „Porovnat můžu spíš kvantitu než kvalitu. Tady v Praze máme dvacet pět divadel a tam jsou třeba čtyři. Je to dáno tím, jaká ta společnost je. Lidé chodí hlavně do Opera Hous, do malých divadel se chodí tu a tam. Pak jsou tam třeba tři velká divadla, kam se chodí na herce, ale masové to není. Divadelní tradice je u nás větší. U nás chodí lidé rádi do divadla, ale tam zase chodí rádi na pláž,“ směje se.

Zakázané filmy

V rozhovoru také vzpomíná na svůj úplně první film. „Byl to film Návštěvy, který napsala Zdena Škvorecká. Točil ho Vladimír Drha v roce 1979 a hned za něj dostal zaracha. Ten film šel okamžitě do stoupy. Nikdo ho nikdy neviděl, ale to bylo tenkrát běžné.“

Později ji proslavil film Věry Chytilové Hra o jablko. „Ten byl také dlouho zakázaný, naštěstí ale nezmizel. Točilo se v Krátkém filmu, protože Věra Chytilová i Jiří Menzel byli zakázaní a Krátký film jim umožnil práci. Když se to dotočilo, tak to zase zakázali a nastal asi dvouletý boj. Po tom, co snímek dostal cenu ve Francii a Chicagu, tak ho začali ukazovat i u nás v art kinech.“

Její poslední rolí byla role ve filmu Milada, kde si zahrála první feministku Františku Plamínkovou. „Ten scénář byl trochu jiný než konečný film. Postrádala jsem tam cestu Milady – proč, jak, nač. Soustředilo se to pouze na vztah matky a dcery, což je trochu škoda. Stal se z toho takový dojemný příběh.“

50 let divadla Husa na provázku

Kromě filmu působila také na divadle, konkrétně v Huse v provázku, se kterým dokonce jezdili po světě. „Musím připomenout, že jsme začali profesionální existenci v roce 1972, což je teď padesát let. Ještě je nás pár naživu.“

Dagmar Bláhová a Alexandra Mynářová

„Myslím, že to byla určující éra pro všechny. Říkali jsme si, že když divadlo vydrží pět let, bude to úžasné. Byla to doba, kdy se sesekávaly hlavičky a my si začali vytvářet nový styl divadla, říkalo se nám avantgarda. Tenkrát tam bylo pár lidí, kteří byli ohromně tvůrčí a šťastní,“ dodává Dagmar Bláhová.

Jaký měla vztah s Věrou Chytilovou? Vrací se ještě někdy do Austrálie? Jak vzpomíná na divadlo Husa na provázku? Poslechněte si v pořadu Alex a host.

Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.