Dabingový scénář je libretem emocí, říká dabingová režisérka Olga Walló
Dabingová režisérka mluví o tom, že se opakovaně snažila propagovat dabing jako terapeutickou a meditativní metodu, při které člověk přichází na to, jak vnímá. Repríza z 5. ledna 2023.
„Dabing mně pro každodenní můj život naučil vlastně všechno, co umím. Dabing je úžasná škola, úžasná. Opakovaně jsem se snažila ji propagovat jako skutečnou učební metodu a jako terapeutickou metodu a jako meditativní metodu. Prostě tam bychom si mohli povídat celé hodiny. Ale ten princip je velmi jednoduchý. Dabing, máme-li ho dělat poctivě, nás nutí se na krátkou chvíli úplně soustředit, pak zase povolit, protože člověk nemůže být soustředěný – vlákno dlouho napjaté praskne. Ale v tom okamžiku se zcela soustředit a vnímat, všemi smysly. Vnímat, co herec říká, jak se u toho tváří, jak dýchá. Ale nejen to. Tam se naučíte především sám o sobě, jak vnímáte. Protože dva lidé nevnímají stejně,“ vysvětluje Olga Walló v podcastu Momenty.
Momenty. Poslechněte si rozhovory s osobnostmi českého kulturního života ve vltavském podcastu.
Výběr silných momentů ze setkání s osobnostmi přináší reflexi jejich tvůrčího života i zamyšlení nad obecnějšími tématy. Mimořádní lidé z nadhledu svého věku hovoří o tom, co prožili, co je naplňuje, s čím se těžko smiřuje i o tom, co je v dnešním světě znepokojuje.
Podcasty Českého rozhlasu Vltava poslouchejte na webu Vltavy, v aplikaci mujRozhlas a na dalších podcastových platformách.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
-
Václav Kahuda: Proudy. Ponořte se do spodních vod života a jeho literatury v Četbě s hvězdičkou
-
Karel Čapek: Věc Makropulos. Mistrovské drama o touze po nesmrtelnosti ve skvělém obsazení
-
Roman Ráž: Pozvání spravedlivých. Když se hra na spravedlnost zvrtne
-
Esther Bol: Máma. Monodrama o mateřství, smrti a hledání vlastního místa na světě
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
