Cyklus německy psaných rozhlasových her na Vltavě

8. září 2011

Od 6. září otevíráme v čase úterního Klubu rozhlasové hry nový cyklus s název Hörspiel. Zájemcům o původní rozhlasovou dramatiku v něm představíme celkem 8 inscenací rozhlasových her psaných v německém jazyce. Jaká vlastně je německy psaná rozhlasová hra? Jakou má tradici v německy psaných literaturách a jaká je dnes? Na otázky Renaty Venclové odpovídá dramatug Hynek Pekárek, který se o rozhlasovou tvorbu z německé jazykové oblasti dlouhodobě zajímá.

RV: Jakou tradici má rozhlasová hra v německé jazykové oblasti a liší se v tomto směru nějak výrazně Německo, Rakousko, Švýcarsko? Třeba v závislosti na státních rozhlasových stanicích a pozornosti, kterou původní rozhlasové hře věnují?HP: Tradice je to úctyhodná a na rozdíl od nás je v tamější společnosti více známá a respektovaná. Před druhou světovou válkou v Německu a Rakousku pro nové médium psali tehdejší literární hvězdy: Brecht, von Horváth nebo Döblin. Po válce se k rádiu obrátila silná generace básníků a literátů např. Eich, Aichingerová, Böll či Jandl, kteří přicházeli se svébytnou poetikou počítající s výrazovými a technickými možnostmi rozhlasu. Z trojlístku zemí, na které se ptáte, je dnes nejvýraznější dramatická rozhlasová tvorba v Německu, které těží i z výhody produkce několika kvalitních stanic zastupujících spolkové země. Německo a Rakousko také pěstují experimentální dramatickou tvorbu a pravidelně ji vysílají. Vedení rozhlasů jmenovaných zemí vždy dramatickou tvorbu podporovalo s vědomím, že právě umělecká tvorba je pro rozhlas jedinou oblastí, kterou se může prezentovat v zahraničí. Výrazem toho je rozhodně i festival Prix Europa konající se pravidelně v Berlíně pod záštitou EU. Rozhlasové hry si váží i vydavatelský průmysl, rozhlasové hry lze koupit na CD nosičích nebo v e-shopech jako elektronické audio soubory. Ve velkých obchodních domem s knihami a hudebními nosiči v Berlíně lze nalézt celé velké oddělení s cédéčky obsahující rozhlasové hry nebo četbu literatury. Samozřejmě, že mají výhodu většího trhu, ale máme co dohánět.

RV: Jak je německá rozhlasová hra zastoupená v archivu Českého rozhlasu, bylo z čeho vybírat?HP: Z evropských jazykových oblastí je zastoupena asi nejvíce. Je to pochopitelně dáno kulturní i geografickou blízkostí. Ve „zlatých“ časech české rozhlasové dramaturgie, v šedesátých letech minulého století, to byli nejčastěji německy píšící rozhlasoví dramatici, jejichž díla se inscenovala. Vznikly i osobní vztahy – Jiří Horčička režíroval v německém rozhlase, kde se tehdy inscenovaly i hry českých autorů – např. Václava Havla, Milana Uhdeho nebo Jaromíra Ptáčka. A nepodařilo se to zastavit ani normalizátorům, německy mluvící stanice i nadále inscenovaly české hry, převážně doma proskribovaných autorů.

RV: Sledujete produkci rakouského i německého rozhlasu, troufl byste si říct, jaký mají německy píšící básníci a prozaikové k rozhlasové hře? Je jejich chuť psát pro rozhlas větší než u těch českých?HP: Soudím, že ano. Dosvědčuje to už pouhý výčet jmen autorů, kteří se tomuto žánru věnovali nebo dosud věnují: jména jako Peter Handke, Rainer Werner Fassbinder, George Tabori, Elfriede Jelinek. Vedle těch slovutných je tu navíc řada kvalitních, u nás neznámých tvůrců, kteří se věnují v rámci rozhlasové hry i různým žánrům. Německé stanice například vysílají detektivku každý týden. Myslím, že objevem pro české rozhlasové posluchače byl německý autor Werner Fritsch, jehož hru Enigma Emmy Göring označili za nejlepší českou rozhlasovou inscenaci roku 2010.

RV: V cyklu se jako autoři rozhlasových her objevují zavedení dramatici a prozaici jako Ödön von Horváth, Bertolt Brecht, Heinrich Böll, nebo Wolfgang Hildesheimer, představují se ve své rozhlasové tvorbě z nějakého nového zajímavého úhlu? HP: Rozhodně je zajímavé sledovat, jak svůj osobitý styl i vidění světa užívají na komorním tvaru rozhlasové hry a jak se vyrovnávají s dramatickým prostorem, v němž výpravu zastupují zvuky, slova a lidská představivost. Inspirativní jsou taky rozhlasové hry německých básníků, které v cyklu zastupují Ilse Aichingerová a Günther Eich, kteří ve své básnické tvorbě často experimentovali s jazykem, což se samozřejmě obráží i v jejich psaní pro rozhlas.

RV: Kdo ze současných německy píšících rozhlasových dramatiků je Vám osobně nejbližší? HP: Na takovou otázku je těžké odpovědět, ale rozhodně mne zaujala tvorba Němce Wernera Fritsche a Rakušana Eberharda Petschinky.

Nalaďte si cyklus Hörspiel:6. 9. ve 20:00 Ödön von Horváth: Půlhodinka lásky 13. 9. v 21:30 Bertolt Brecht: Lukullův výslech 20. 9. v 21:30 Borchert, Wolfgang: Venku přede dveřmi 4. 10. v 21:30 Böll, Heinrich: Hodina v rodném městě11.10. v 21:30 Aichingerová, Ilse: Knoflíky18.10. v 21:30 Eich, Günther: Sabeth1. 11. v 21:30 Hildesheimer, Wolfgang: Balkánexpres8. 11. v 21:30 Enzensberger, H.M.: Čechy u moře

autoři: Hynek Pekárek , Renata Venclová
Spustit audio