Čtenáři o sbírky nepřijdou, hájí se NK. Chce zřídit prozatímní knihovnu v Kongresovém centru

Desítky studentů, pedagogů i odborníků dnes na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy (FF UK) zasypaly ředitele Národní knihovny Petra Kroupu řadou otázek.

Jejich společným jmenovatelem byly obavy, jak bude knihovna v následujících letech rekonstrukce schopná poskytovat své služby.

Pochybnosti vyvolala na začátku ledna zpráva náměstka pro knihovní fondy a služby Hanuše Hemoly. Popsal v ní plánovaná omezení služeb veřejnosti v letošním a příštím roce. Kroupa dnes upozornil, že šlo o interní materiál.

„Pro naše zaměstnance jsme zveřejnili jednu krajnost a chtěli jsme je tím přesvědčit, že i kdyby přišlo na to nejhorší, tak zaměstnanci pořád budou chodit do práce, pořád budou brát plat a pořád budou mít co dělat, protože práce je tam hodně,“ vysvětlil Kroupa.

Čtěte také

Vedení odmítá, že by mělo dojít k fatálnímu omezení knihovny, nebo že by se dokonce měla na nějaký čas zavřít. Plánuje navíc zřídit takzvanou paralelní knihovnu, která by nabízela volný výběr knih, výpůjčky i studovnu. Vzniknout by mohla v Kongresovém centru, se kterým Národní knihovna jedná. Financovat by ji mělo ministerstvo kultury.

„Počítá se s tím minimálně od loňského roku. Je tam rezervní částka na paralelní knihovnu, aby byla zachována veřejná služba,“ upřesnila náměstkyně ministra kultury Kateřina Kalistová.

V paralelní knihovně budou vybrané publikace

Do paralelní knihovny se ale nevejdou všechny knihy. Ředitel Národní knihovny Kroupa upřesnil, jak chce vybrat ty nejdůležitější.

„Existuje pouze jedna možnost, to jest bavit se s odbornými čtenáři, kteří budou specifikovat svoje požadavky. Máme přehledy a víme, kolik se čeho půjčuje a kdo co půjčuje. Kdybychom se ale měli řídit jen těmi zásadními čísly, tak bychom asi neuspokojili čtenářskou obec v tom smyslu, že právě ti minoritní jsou ti nejvíce ohrožení,“ vysvětlil Kroupa.

Diskutovat s odborníky se po setkání na půdě FF UK rozhodla také Kateřina Kalistová.

„Je tady řada individuálních požadavků odborných pracovišť na Národní knihovnu. Než to řešit s 30 nebo 50 lidmi, tak je lepší udělat poradní tým lidí, kteří budou zástupci z Akademie věd, Univerzity Karlovy, kde se budou sbírat ty individuální požadavky a bude se to diskutovat s Národní knihovnou,“ konstatovala Kalistová.

Studenti mají problémy už teď

Akademici ale vidí problém v tom, že tyto otázky se měly prodiskutovat daleko dříve. Problémy se podle mluvčí FF UK Iny Píšové už objevují.

„Už v těchto měsících za námi chodí studenti, omlouvají se nám a říkají, že nemohli napsat práci nebo se připravit na zkoušku, protože už v tuto chvíli nejsou některé zdroje dostupné. Katalogy hlásí ‚položka nedostupná‘ a není jasné, kdy to bude zpřístupněno,“ popsala Píšová.

Knihovna (ilustrační foto)|foto: Filip Jandourek

Studenti se tak podle ní obávají, že kvůli těmto uzavírkám nedokončí své diplomové práce.

„Národní knihovna nám v tuto chvíli bohužel není schopná vůbec říct, jak dlouho které fondy budou uzavřené. Může to znamenat i to, že se k některým věcem nedostaneme 2,5 roku, to je pro vysoké školy obrovský problém,“ dodala Píšová.

Vzhledem k trvající rekonstrukci Klementina vedení knihovny konkrétní plán zatím nedokáže vypracovat. Děkanka FF UK Mirjam Friedová je ale za diskuzi vděčná.

„Padlo několik poznámek a nápadů, které mě uklidňují, protože jsem z toho vycítila ochotu mluvit dál a vyposlechnout, co akademická obec potřebuje,“ poznamenala Friedová. Debaty o dalším chodu Národní knihovny tak budou pokračovat.