Corneliu Porumboiu: Jsem směšný, když se snažím být vážný

03409987.jpeg

Life is Life... Jeden z předních rumunských filmařů Corneliu Porumboiu (12:08 na východ od Bukurešti; Policejní, adjektivum) uvedl na festivalu v Cannes a následně na domácím Transylvánském festivalu v Kluži svůj nový film Poklad. A z obou festivalů si odnesl cenu.

Life is Life, remake hitu rakouských Opus od Laibach, ironicky koresponduje s dějem nového filmu Poklad a proto taky snímek uzavírá v titulcích. Dva muži v novém filmu Cornelia Porumboia se na venkovské zahradě pokoušejí vykopat poklad. Prarodiče jednoho z nich ho tam měli schovat před nástupem komunismu a znárodněním majetku.

Rozhovor, natočený na Transylvánském filmovém festivalu v Kluži www.tiff.ro jsme vysílali v pořadu Slovo o filmu o Cannes 2015 a právě Kluži. Můžete poslechnout v záznamu a nabízíme vám taky přepis:

Poklad vznikl tak, že jsem se snažil natočit dokumentární film na základě příběhu, který jsem slyšel od svého známého. V jeho rodné vsi se totiž dodnes mluví o tom, že jeho pradědeček těsně před tím, než v Rumunsku přišli k moci komunisté a znárodnili všechen majetek, zakopal na zahradě poklad. Když jsem se o tom dozvěděl, vydali jsme se tam s tím mým kamarádem a s filmovým štábem a kopali jsme. Nenašli jsme vůbec nic, ale rozhodl jsem se, že na to téma udělám hraný film. Byl to vlastně námět na dobrodružný film :). Natočil jsem Poklad na základě téhle skutečné historky.

Proč jste se rozhodl změnit konec příběhu? V reálu jste nic nevykopali, ve filmu se něco najde...

Když jsem se díval na natočený materiál, viděl jsem nás, jak jsme zaseklí, ztracení na té zahradě a měl jsem pocit, že z toho bude dobrý příběh, když najdeme něco, co nás z té situace vysvobodí.

Můžete nám přiblížit vizuální styl filmu? Zdá se mi, že obraz ve vašich novějších filmech je čím dál prázdnější. Prostor před kamerou nezaplňujete věcmi, rekvizitami a dekoracemi, dokonce v interiérech jsou postavy často postavené před světlou bílou zeď a kromě stolu kolem nich nic není. Ano, a platí to hlavně v úvodu filmu. Využil jsem možnosti pracovat s poměrně stylizovaným prostorem. Zajímaly mě obličeje postav a chtěl jsem ze začátku vytvořit uzavřený dojem až jakéhosi vězení. První část Pokladu se odehrává v interiérech, postavy hodně mluví a nevidíme moc pohybu. Pak se to změní, když hrdinové filmu dorazí na zahradu, kde má být poklad zakopaný. Začnou hledat, celé se to víc hýbe a tak. Na začátku jsem se chtěl soustředit na obličeje svých herců. Pracoval jsem se skvělými herci, kteří mají zajímavé obličeje, na kterých je vidět, co mají jako lidé za sebou. Chtěl jsem je dát do popředí. Hlavní hrdina čte svému synovi o Robinu Hoodovi. Proč jste si vybral zrovna tuhle pohádku? Když jsem psal scénář, zařadil jsem do něj scénu, ve které hlavní hrdina čte svému synovi, aby z toho bylo zřejmé, že se o něj stará a má zájem o jeho vzdělání. – V Rumunsku se mluví o ztracených generacích, které investují všechno úsilí do svých dětí. Snaží se pořád o to, aby ne oni, ale jejich děti měli lepší budoucnost. – A teprve pak jsem si vzpomněl na Robina Hooda. Celý film se točí kolem majetku a vlastnictví. Vidíme věci, které mění majitele, a můžeme se ptát, co z hmotných věcí nakonec máme. A co je pro nás opravdu poklad. Tenhle pohyb ve vztahu k vlastnění věcí mě zajímal. A Robin Hood, to je přece také příběh o vlastnictví. Takže se to hodilo k tématu.

03409988.jpeg

Měli bychom zdůraznit, že váš film je komedie, nebo minimálně v sobě má hodně komických prvků. Dokážu si představit, že pro režiséra není snadné mluvit o vlastním smyslu pro humor, ale můžete přesto přiblížit, čím je ten film vlastně vtipný? Všechny moje filmy a moje postavy jsou podle mě velmi, velmi vážné. Vážně se o něco snaží, jsou velmi vytrvalí, ale na konci se jim svět úplně rozpadá. Je to trochu jak u Bustera Keatona.Vychází to ze mě samotného. Často se cítím směšně, když se snažím být vážný. Je to vlastně trochu taková filmová terapie. :) Tahle propast mezi světem a mými hrdiny je pro moje filmy určující.Je to něco, co se mě drží už od mých prvních filmů. Nemyslím, že jde o něco zvlášť promyšleného. Samozřejmě, že když napíšu scénář, tak dokážu identifikovat humor, který je v příběhu obsažený, a najít odpovídající tón pro svoje postavy. Ale zároveň to celé přirozeně vychází ze mě. Všechny moje filmy mají tenhle humor v sobě.

Kde jste vzal pro film zkušenosti s detektorem kovů, který je v Pokladu zdrojem svérázné zábavy? :)

Když jsme natáčeli dokument o hledání pokladu, tak jsme detektor používali. A chlapíka, kterého jsme si na to najali, jsem angažoval rovnou i do filmu. Udělal jsem sice casting mezi profesionálními herci, ale nakonec jsem vybral jeho, protože bychom stejně potřebovali někoho, kdo má s takovým zařízením zkušenosti.

Navíc se film odehrává ve skutečné vsi, kde začala revoluce roku 1848. Se všemi těmi odkazy k přítomnosti a současnosti je Poklad vlastně dost politický film, nebo ne? Samozřejmě. Postavy mluví celkem náhodně o věcech historického významu. Ne nijak analyticky, mluví o nich prostě jako o věcech, které promluvily do života jim a jejich rodinám. Mluví tam o revoluci 1848, nástupu komunismu, ale úplně nahodile. V pozadí filmu je proto určitý portrét naší dost absurdní historie.Já sám jsem se na té zahradě s pokladem fyzicky cítil jako v nějaké temné komoře historie. Proto jsem chtěl, aby filmový obraz byl co nejplastičtější.

Film dostal cenu na festivalu v Cannes i na domácím festivalu v Kluži a v Rumunsku má už po kinopremiéře. Jak se mu vede divácky? Zatím má za sebou první týden promítání a zatím je to bída, za první víkend přišlo asi 2500 diváků. Uvidíme. Ale zdá se, že horké počasí filmu moc nepřeje. Lidi jsou asi radši piknikovat.

Anebo na zahradě kopou vlastní poklad. Jo. Doufám, že jo. To by bylo výborné!