Constantin Trinks: Euryanthe je publiku občas k smíchu, ale funguje
Euryanthe jako vážná pohádka, Prsten Nibelungův jako rodinné drama. To jsou dva z výrazných počinů dirigenta Constantina Trinkse z poslední doby.
Práci a schopnosti třiačtyřicetiletého Constantina Trinkse zná pražské publikum z nastudování Lohengrina v Národním divadle. V Theater an der Wien ale Trinks nedávno nastudoval Weberovu operu Euryanthe, která přímo předpověděla charaktery postav v Lohengrinovi i jeho průzračný zvuk. Rozhovor jsme vedli před jednou z posledních repríz vídeňské inscenace.
Skladatel Carl Maria von Weber je otec německého operního romantismu a jeho Čarostřelec patří stále k mimořádně oblíbeným dílům. Euryanthe se naopak pomalu propadla do takřka úplného zapomnění. A to navzdory tomu, že se jedná o mimořádně krásnou hudbu.
Nedá se říct, že by hudba Euryanthe byla horší než hudba Čarostřelce, je to nádherná věc. Publikum si ale častěji vyžaduje Čarostřelce – snad je to tím, že má srozumitelnou lidovou atmosféru, a je v něm spousta melodií, které si můžete zazpívat bezprostředně cestou z divadla.
Constantin Trinks
Euryanthe už směřuje k velkému německému romantismu, který charakterizuje prokomponovaná hudba a nedosažitelné ideály. Ve využití obou aspektů ale všechny své předchůdce odsunul Richard Wagner.
„Weber byl ve své době mimořádně úspěšný stejně jako Marschner,“ vysvětluje Trinks. „Problém těch skladatelů pro pozdější dobu spočívá v tom, že přišel Richard Wagner. To je obrovský stín, který pohltil všechny předcházející romantické opery v Německu.“
Trinksovi je německá romantická hudba blízká a je pro něj důležité podílet se na uvádění oper, které zmizely z repertoáru. Úspěšně se ale věnuje také Wagnerovým operám a v roce 2017 nastudoval dramaturgicky převratnou koncepci Prstenu Nibelungova. V Theater an der Wien se Wagnerova tetralogie odehrála zkrácená na tři díly a soustřeďovala se na rodinné vztahy a mladou generaci postav Prstenu.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.