Co by za možnosti cédéčka dali lidé třeba v renesanci! Zakladatel Spirituál kvintetu Jiří Tichota slaví pětaosmdesátku

Spirituál kvintet je spojen s mým mládím, a na takové časy se vzpomíná s určitou nostalgií. Organizační záležitosti a hodiny na cestách mi nechybějí, ale po tom, co jsme prožili, se mi, a asi nám všem, trochu stýská.
Jiří Tichota

Koncert skupiny Spirituál kvintet v pražské Lucerně|foto:Petr Horník/Právo, Profimedia

Pro vltavskou Mozaiku zavzpomínal na přelomové okamžiky osobního i profesního života, a na lidi, kteří ho ovlivnili. Muziku má v genech už po svém prapradědečkovi Antonínu Liehmannovi, poctivém českém kantorovi, skladateli a multiinstrumentalistovi. Mimochodem Liehmannova dcera údajně patřila k prvním láskám Antonína Dvořáka. Samotný učitel pak měl velkou zásluhu na tom, že se Dvořák dal na hudbu, a stal se jedním z nejznámějších a nejhranějších českých skladatelů. Dvořák mu za to byl vděčný. Jednak mu prý na oplátku pomáhal s komponováním mše, jednak ho i s dcerou Terinkou zvěčnil v opeře Jakobín.

Čtěte také

Všechno, co v životě potřebujeme, je nám dáno, říká umělecký vedoucí skupiny Spirituál Kvintet Jiří Tichota

„Pro Dvořákovu pomoc se mší nejsou žádné nezpochybnitelné důkazy. Můj prapradědeček ale skládal věci spotřebního rázu, takové normální, kdo ví, jestli by byl schopen něčeho tak velkého, jako je zhudebnění mše. Ale dokázal to. Tak mě napadlo, že mu s tím Dvořák mohl pomoct. Učitel Benda z Jakobína, který zpívá, jak se mu ta serenáda podařila, je ale beze sporu můj příbuzný,“ usmívá se Jiří Tichota.

V našem vysílání vzpomínal Tichota i na to, jak se Spirituál kvintetem zpívali prezidenti Bush a Havel, a posteskl si, že neexistuje jediný záznam téhle pěvecké akce. „Jak odcházejí z pódia, to natočeno je. Jejich zpěv ale ne, přestože tam televize byla a točila,“ smutní. Na druhou stranu cítí vděk za to, že je produkce kapely Spirituál kvintet do značné míry zaznamenána na zvukových nosičích i na videích. „Co by za to dali lidé třeba v renesanci, kdy byla všude spousta krásné muziky, lidé považovali hudbu za jeden z nejlepších způsobů společenské zábavy, a také ji všude pěstovali? Co za krásy by bylo zachováno!“ rozplývá se jubilující Jiří Tichota