Co všechno ovlivňuje naše rozhodování? Režisérka Anna Klimešová zpracovala téma, které v lockdownu hýbalo společností

Co ovlivňuje lidské rozhodování? A do jaké míry má na jeho výsledek tlak nejbližší rodiny, přátel, zaměstnavatele? Téma, které se jí osobně dotýká, neboť má s rozhodováním problém, na divadelní půdě zpracovala režisérka Anna Klimešová. Mladá krev současného českého divadla, absolventka Katedry režie alternativního a loutkového divadla z ročníku Jiřího Havelky nazvala svůj kus podle punkové skladby kapely The Clash Should I Stay od Should I Go. Připravuje ho se souborem 11:55 a premiéru bude mít 3. listopadu v pražském NoDu.

Rozhodování jako zásadní moment v tvůrčím procesu začalo Annu Klimešovou hlouběji zajímat během psaní diplomové práce nazvané Absence středu. „Zkoumala jsem, jak fungují různé rozhodovací strategie – například „pokus – omyl“, vyčkávání nebo intuice. Sama se občas rozhoduji i na základě věštby, což během zkoušení často uplatňuji jako inspirativní herní nástroj. Když nevím, jak by měl vypadat například závěrečný obraz, použiji občas i Knihu proměn,“ odkazuje na čínskou knížku obrazců představujících 64 archetypálních situací. „Vnímám to jako dialog, kdy si ujasňuji, kam dál jít.“ Právě ono zastavení, rozhlédnutí se a pokračování v cestě je podle ní situace, do níž se v době covidové dostalo mnoho lidí. Měli čas spočinout a uvědomit si, že život, který žijí, není ten, který žít chtějí. I v tomto směru proto vnímá otázku rozhodování jako otázku srozumitelnou a velmi aktuální. 

Cesta laskavosti

Ve Vizitce detailně mluvila o inscenaci Nothing Else, Mothers, v níž spolu s kolegyní Dominikou Špalkovou a dívčím autorským kolektivem zkoumá vztah matky a dcery. „Inscenace je především o komunikaci, strategiích a vzorcích, které často nevědomě opakujeme. Pro mě se stala hlavně cestou za laskavostí“. Na příkladu dramatizace knihy Anny Bolavé Do tmy, s níž přišla herečka Magdalena Borová a na které se Anna Klimešová podílela, pak popsala praktické využití pedagogického vedení scénografa Roberta Smolíka. Díky němu začala vnímat celkovou kompozici a vztahy mezi objekty na scéně, což jí pomáhá například při práci s obsáhlými texty.

Čtěte také

Zůstat pevná, dobrá, odvážná. To bylo na roli Marie v Krajině ve stínu nejtěžší, říká herečka Magdaléna Borová

Anna Klimešová původně studovala na JAMU obor Divadlo a výchova, který se zabývá prací s neprofesionály. Pak se ale dostala na roční stipendijní pobyt v Berlíně a zatoužila po autorské tvorbě. „Alterna“ na DAMU tak byla jasnou volbou. Prací s amatéry se však zabývá dodnes, v rodných Krkonoších založila festival Horní Maršov – Otevřené muzeum, v rámci kterého zve do Maršova landartisty, ilustrátory, k aktivitě ale láká i místní. „Při otevírání fary jsme připravili divadelní prohlídku, podílelo se na ní asi dvacet lidí včetně starosty a paní kadeřnice,“ usmívá se.