Co si kdo uvaří... Dana Medřická a Rudolf Hrušínský v komedii Nikolaje Gavriloviče Černyševského
Klasickou ruskou komedii o boji o ukradené dědictví v podání Dany Medřické, Rudolfa Hrušínského, Josefa Kemra nebo Václava Vosky poslouchejte on-line po dobu čtyř týdnů po odvysílání.
Proč Divadlo Komedie v říjnu roku 1953 uvedlo Černyševského hru, můžeme s velkou mírou pravděpodobnosti odhadnout. Splňovala dobové požadavky, kdy ruská klasika stála vysoko na seznamu stranou a vládou požadovaných dramaturgických priorit.
Černyševskij, spisovatel, literární kritik a také utopický socialista, revolucionář a politický vězeň, navíc patřil v tomto směru k nejoceňovanějším autorům. Však také jeho hra obsahuje celou řadu didaktických pasáží. V nich ústy hrdinů vyslovuje kritiku feudálních pořádků a líčí sociální vize, které rozvinul ve svém stěžejním díle Co dělat.
Naštěstí je v ní ale řada až groteskních situací – například dialog statkářky Karelinové (Dana Medřická) se správcem Gorodiščevem (Rudolf Hrušínský) nad odchyceným broučkem. Těch jiskřících okamžiků není tolik, jako nabízí hry Černyševského současníka Ostrovského, a už vůbec ne takových, jako najdeme u o něco staršího Gogola. Ale pořád dost na to, aby herci měli co hrát. A pokud těmi herci jsou zmínění Dana Medřická a Rudolf Hrušínský, dále pak Josef Kemr, Václav Voska a Zdenka Procházková, nabídla inscenace divákům tolik potřebnou zábavu. Asi i proto původně divadelní inscenaci Bedřicha Vrbského upravil Karel Gissübel pro rozhlasové vysílání.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
-
Mark Ravenhill: Angela. Daniela Kolářová v roli ženy, která nepoznává svého syna
-
Petr Chudožilov: Lahvová pošta. Záblesky svobody na dně půllitrů
-
John Irving: Svět podle Garpa. Tragikomický světový bestseller v podání Michala Bumbálka
-
Rozhodněte, která skladba rozezní varhany u sv. Víta. Poslechněte si tři kompozice a jednu vyberte!
Nejnovější hry a četba
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
