Pražská nádraží v kontextu doby i městského urbanismu. Co pro hlavní město znamenají?
Pražská nádraží: Praha-Smíchov
Pokud bychom se vydali do míst dnešního nádraží Praha-Smíchov před polovinou 19. století, viděli bychom krajinu omezenou skalkou s kostelíkem sv. Jakuba na Zlíchově a rozcestím dvou silnic v prostoru dnešního místa zvaného Na Knížecí. Nádraží bylo uvedeno do provozu v roce 1862.
Kromě přijímacích a výpravních budov zde byla řada budov pro vlastní provoz železnice, jako jsou výtopny a vodárny, ale i budovy pro komerční služby v podobě skladů. Prostor kolem nádraží i nádraží samotné se výrazně začaly proměňovat v roce 1945, kdy byla postavena nová budova nádraží včetně velkorysých nástupišť.
Související
-
Nádraží Vyšehrad je jednou z nejohroženějších památek Prahy. Město teď jedná o jeho koupi
Nádraží Vyšehrad je v havarijním stavu. O jeho koupi projevilo zájem hlavní město. Někteří pražští politici totiž přišli s nápadem umístit sem Slovanskou epopej.
-
Praha, Vídeň, Berlín. Velká nádraží jako moderní obchodní centra
Nakupování se na přelomu 19. a 20. století částečně přesunulo z venkovních trhů do tržnic, už na začátku 20. století ale vznikaly také první obchodní paláce.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.
