Co může způsobit prázdnota duše
Patrick Marber je úspěšný osmatřicetiletý anglický dramatik, jehož hra Na dotek se v současné době hraje po celém světě. Na její českou premiéru zavítal vloni na jaře do pražského Rokoka. Znovu Prahu navštívil 11. prosince, kdy v Divadle na Vinohradech proběhla druhá premiéra jeho nejnovějšího dramatu Howard Katz.
V překladu Dany Hábové jej zde nastudoval režisér Jan Novák. V titulní roli agenta ze showbyznysu, který propadá do stále hlubší existenční i životní krize, se na svou mateřskou scénu vrátil Martin Stropnický. Že ani po jedenácti letech strávených v diplomatických službách neztratil nic ze svého hereckého umění, se diváci mohli přesvědčit především ve druhé půlce dramatu, kdy se jeho hrdina dostává na dno, prohrává vše, co může, a sílu žít nalézá až na samém prahu sebevraždy. V této závěrečné části motivy vytvářející dramatické napětí působí věrohodněji než v první části, kdy úspěšného Katze, jemuž se podařilo vyšvihnout z rodiny chudého židovského holiče mezi bohaté střední vrstvy, takříkajíc "pálí dobré bydlo".
V první dosti rozvleklé části Katz - zdánlivě jakoby jen z nudy - přispěje svým chováním k tomu, že je vyhozen z umělecké agentury, pro níž pracuje, i z vlastní rodiny. Režisér zde bohužel Martina Stropnického nevedl tak, aby za hrdinovou chandrou prosvítala - i jinak než vnějšími prostředky - prázdnota jeho duše a aby tak kromě existenciální roviny (díky níž hra připomíná Millerovu Smrt obchodního cestujícího) dokázala inscenace věrohodně zpřítomnit i metyfyzickou rovinu dramatu, která je v něm latentně obsažna nejen odkazy k židovské víře, ale i jistou analogií hrdinova příběhu s příběhem starozákonního Joba.
Dramatu, které od protagonisty vyžaduje, aby byl plně "v postavě" (na rozdíl od ostatních herců, jež ztvárňují vždy několik figur), a kterému by proto asi lépe odpovídalo komornější prostředí, kde by mohl divák "číst i z hercovy tváře", nijak neprospívá ani dost chaotické řešení scény a svícení, které ji většinou utápí v pološeru. Z Katzových nejbližších je nejvýrazněji ztvárněn - Odlřichem Vlachem - jeho otec. Jana Hlaváčová pak upoutá svou schopností jasně odlišit od role matky i dvě další postavy, jež dokáže zkratkou a přitom sugestivně charakterizovat.
Drama o tom, jak ničivá a zhoubná může být prázdnota duše, je aktuální i po výtce potřebné, v realizaci Vinohradských však jeho očistné poslání zasahuje diváka jen částečně.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
