Co mě naučil Brecht. Tchajwanská spisovatelka Su Wej-čen píše o vášni „studeným perem“
Je dítětem rodičů z armády, odchovankyní vojenských škol, ale také „dcerou z půjčovny knih“. Vystudovala divadlo, působila jako politruk, šéfredaktorka literárního periodika i vysokoškolská pedagožka, a také se stala známou tchajwanskou spisovatelkou. Se Su Wej-čen si v rámci festivalu Měsíc autorského čtení povídala redaktorka Mozaiky Šárka Jančíková.
Su Wej-čen patří do generace tchajwanských spisovatelů, která se začala prosazovat v 80. letech 20. století. Ve své tvorbě kombinuje jak realistický přístup svých literárních předchůdců, tak modernistické postupy. Mezi její témata patří životní výzvy obyvatel vesnic, které vznikaly u vojenských posádek a jejichž obyvateli byli Číňané, kteří po válce přišli s Čankajškem – i proto, že se to týkalo právě jejích rodičů. Ve svém díle ukazuje také generační propast ve společnosti 70. a 80. let a vyjadřuje pocity bezmoci, dilematu a frustrace v životě žen této doby, ale i jejich vášně, představy a touhy.
Styl závisí na osudu
„Když jsem začínala psát, byly pro mě láska a touha důležitým tématem. Měla jsem vojenské zázemí, jako dítě rodičů v armádě jsem pak vstoupila do vojenských škol, a i to ovlivnilo mé psaní. Když jsem psala příběhy o ženském údělu, o emocích a osudech žen, začala jsem tyto příběhy propojovat s konceptem rodiny a národa. Mohla jsem psát o lásce nebo touze, ale vždycky jsem do toho vkládala své vnímání literatury a svého místa v literárním světě,“ líčí spisovatelka. Čím dnes uznávanou autorku, jejíž první kniha vyšla v roce 1979 a od té doby publikovala 15 sbírek povídek a esejů, za které získala na Tchaj-wanu zatím 11 cen literárních časopisů, inspirovali Bertold Brecht a Milan Kundera?
Související
-
Nejen čtením se lze dostat do textu. O zhudebňování básní s Petrem Hruškou a Yvettou Ellerovou
Jak básně Petra Hrušky zhudebňuje jeho partnerka Yvetta Ellerová? A vnímá je on sám potom jinak? Na to se autorské dvojice ptala Šárka Jančíková.
-
Když se svět utiší. Jak k přírodě přistupují tchajwanští básníci?
Z básníků, kteří k nám zavítají, jsme vybrali dvojici autorů, jejichž poetika se setkává v typickém zaměření na přírodní lyriku, byť každý z nich k ní přistupuje jinak.
-
O Tchaj-wanu jako hlavním hostu MAČ se sinoložkou Táňou Dluhošovou
Měsíc autorského čtení – největší středoevropský literární festival si poprvé jako hlavního hosta vybral asijskou zemi – a to Tchaj-wan.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
