Co-kdy-kde v kultuře si umíme sdělit i bez algoritmického feedu centralizovaných platforem
Martin Fryč popisuje webový a tištěný přehled Živá kultura = živý Liberec, jehož cílem je mít všechny akce, jež se dějí ve městě, na jednom místě. Táňa Matelová z Městských kulturních zařízení Jeseník zmiňuje informační kanály Kultury v Jeseníku. Umělec a vývojář Andreas Gajdošík představuje devent.cz, který stojí na principu decentralizovaných sítí fediverse a informuje o událostech agregoravených z dalších serverů.
Do 6. září byla v Domě umění města Brna výstava ShadowFrame, kterou připravila kurátorka Barbora Trnková. Mezi vystavující patřil i Andreas Gajdošík. Trnková k výstavě napsala: „Všímáme si, že se kultura stává rukojmím soukromých infrastruktur komunikace – sociálních sítí, které již neurčují pouze způsoby distribuce, ale i samotné podmínky kulturní existence.“
Web může být inkluzivní zóna.
Andreas Gajdošík
Pro kulturu je možným synonymem pestrost.
Martin Fryč
Z dotazníku vyplynulo, že v Jeseníku mají plakáty téměř srovnatelný dosah jako dominantní sociální sítě.
Táňa Matelová
Poslouchejte od pondělí do pátku od 17.02 živě na Vltavě nebo ze záznamu na našem webu a v aplikaci mujRozhlas.
Chcete nám něco vzkázat?
Své komentáře nebo tipy posílejte na FB ArtCafé nebo na e-mail: artcafe@rozhlas.cz
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
-
Julien Green: Bratr František. Román o životě velikána středověkého mnišství
-
Lucie Faulerová: Smrtholka. Téma rodinné tragédie zabalené do jemného humoru
-
Marie Zelbová: Táňa Praha 3 Žižkov. Krásy a hrůzy dětství prožitého v bytě otevřeném všem přátelům
-
Václav Havel: Audience. Nové zpracování s Trojanem a Myšičkou v hlavních rolích
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka

Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.