Co je vlastně design? Aktuální odpovědi nabízí kniha i praxe studia BRUT.TO
Kolik tváří má design? Může být magický nebo dokonce podvratný? Kdo se může podílet na podobě věcí, se kterými přicházíme každý den do kontaktu?
V čerstvě vydané knize Co je vlastně design, která vyšla u Nakladatelství UMPRUM, její autorka Kateřina Přidalová píše: „Design nás provází na každém kroku, od rána do večera. Spoluvytváří náš každodenní život a dokáže přinášet i výjimečné zážitky.“ Zuzana Kutašová a Tereza Sejková ze slovenského grafického studia BRUT.TO význam slova design naplňují neobvyklou praxí – do procesu navrhování zapojují lidi se zdravotním znevýhodněním. „Design může být prostředníkem, který dodá člověku pocit, že je schopný vytvořit něco užitečného,“ vysvětluje Tereza Sejková.
Do designu patří dobrá i špatná řešení.
Kateřina Přidalová
Kateřina Přidalová, autorka zmíněné knihy o designu, určené čtenářům od dvanácti let, je teoretička designu, pedagožka a kulturní publicistka. Vedle toho také vede organizaci Designéři dětem, kde se mohou u jednoho stolu potkávat designéři a děti ze základních škol. Podobně jako Kutašová a Sejková vnímá i ona zasazování designu do méně obvyklých kontextů jako přínos a inspiraci pro všechny zúčastněné. O programech, které vznikají pod hlavičkou organizace Designéři dětem, Přidalová říká: „Chceme seznámit děti s designéry a propojit tyto dvě cílové skupiny, které se mohou vzájemně inspirovat.“
Design vnímáme jako prostředek k inkluzi.
Tereza Sejková
Studio BRUT.TO spolupracuje s košickým Domovem sociálních služeb DOMKO, který sdružuje lidi se znevýhodněným. Ti se mohou účastnit výtvarných kurzů, kde pracují na konkrétních tématech, která přináší Tereza Sejková a Zuzana Kutašová.
BRUT.TO svým přístupem ukazuje, že na procesech navrhování se mohou podílet i lidé, kteří obvykle jejich součástí nejsou. „I oni totiž jsou, podobně jako další skupiny lidí, uživateli konečných produktů,“ vysvětluje jeden z motivů inkluzivního uvažování Zuzana Kutašová. „Design využíváme jako komunikační prostředek i jako prostředníka mezi světem lidí se znevýhodněním, finálním produktem a lidí z uměleckého grafického světa,“ doplňuje Tereza Sejková.
„Pro mě je design obrovská oblast zahrnující lidskou tvořivost a vůbec touhu člověka měnit svět, měnit sebe a své okolí – k lepšímu, ale někdy i k horšímu,“ uvažuje dál na významem pojmu design Kateřina Přidalová. A dále dodává: „Design reflektuje veškeré společenské a kulturní změny. Podle toho, jaké problémy bude společnost řešit, se bude vyvíjet i design.“
Hudbu vybral: Ondřej Bambas
Související
-
Periferie, billboardy, vizuální smog. Zajímá mě, co nám ukazuje veřejný prostor, říká fotografka
Seznamte se s lidmi, kteří žijí (s) kulturou. E-mail: vizitka@rozhlas.cz
-
Publikace Design from the Alps objevuje netušené kapitoly evropského designu alpských oblastí
Netradiční témata v oblasti architektury a designu systematicky zpracovává ve svých knihách švýcarské vydavatelství Park Books. Platí to i o publikaci Design from the Alps.
-
Když se moka konvička stane věrnou přítelkyní: Výstava Všednost odkazuje k vnímání sdílené reality
Pojem všednost nabyl za poslední pandemický rok nových rozměrů. Jak se změnil pohled na všední věci? Všímáme si lépe toho, co nás obklopuje? Co bydlí v našich domovech?
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A od Nepila? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
3 x Hurvínkovy příhody
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka
