Co dělat, když se nám v hlavě usadí démoni? Národní filmové muzeum zařazuje do své expozice Tmání
Autobiografický snímek Tmání natočil Ondřej Moravec a popisuje v něm, jak se vypořádat s depresí. Formát virtuální reality je v tomto případě velmi působivý. Film je možné do 30. září vidět v Národním filmovém muzeu NaFilM ve Františkánské zahradě v Praze. Šéfové a šéfky muzea doufají, že tu, třebas v rámci tematických či školních cyklů, bude ke shlédnutí i po tomto datu.
Tmání má v muzeu svoji samostatnou expozici, která interaktivní divácký zážitek ze samotného filmu ještě zintenzivňuje. „K VR brýlím se člověk musí proplést přes pět tisíc provázků. Ono haptično tak diváci ucítí ještě před tím, než si brýle nasadí,“ popisuje jedna ze zakladatelek muzea, kurátorka Adéla Mrázová. Autorkou instalace je scénografka a filmová architektka Magdalena Nováková. Barevně vycházela z animační stránky Tmání, zmíněným provázkům tak dominuje červená barva. „Celkový dojem je tak trochu lynchovský, jiní si možná vybaví film Blade Runner. Současně nám ale šlo i o to, aby se tu návštěvník cítil dobře a bezpečně. Téma Tmání nás sice může tížit, divák by ale z naší nové expozice měl cítit světlo a pozitivní nádech,“ vysvětluje s nadějí v očích kurátorka.
Čtěte také
Muzeum NaFilM už od svého založení propojuje historii kinematografie s její současností. Na příkladu Tmání je vidět, kam se posunuly technologie virtuální reality v posledních letech. V expozici muzea je totiž možné vidět i virtuálně-realistický exponát z roku 2016, kdy byly možnosti jiné, než jsou dnes. Současně se tu poukazuje na fakt, že s virtuální realitou začali filmaři experimentovat už kolem roku 1904. Od té doby ušel zmíněný formát dlouhou a zajímavou cestu. „Dnešní VR snímky propojují film a divadlo – diváci mohou zapojit ruce, tělo, hlas. Tmání je toho ukázkovým příkladem,“ říká Mrázová.
Současně zve na další novinky v muzeu. „Návštěvníci si mohou pohrát se zvukovou stopou – můžou sledovat, jak je tahle stopa ve filmu vidět a dokonce si ji odnést vytištěnou domů. Vedle toho připravujeme analogovou střižnu. A do pásma slavných animovaných filmů největších klasiků tohoto žánru zařazujeme snímky výtvarnice a animátorky Tmání Báry Anny Stejskalové.“
Muzejníci z NaFilMu se opravdu snaží. Českého lva za svoji činnost získali naprosto zaslouženě. A Český lev, jak říkají, jim zase přivedl nové návštěvníky.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
-
David Žák: Muž nad městem. Příběh bývalého estébáka
-
Smíme si půjčit vašeho manžela? Poslechněte si povídky anglického spisovatele Grahama Greena
-
Případy Sherlocka Holmese, otce Browna, slečny Marplové a dalších anglických detektivů
-
Psí voják Filip Topol. Portrét hudebníka, básníka a sebevraha životem
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor


Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.