Co dělat, když se nám v hlavě usadí démoni? Národní filmové muzeum zařazuje do své expozice Tmání
Autobiografický snímek Tmání natočil Ondřej Moravec a popisuje v něm, jak se vypořádat s depresí. Formát virtuální reality je v tomto případě velmi působivý. Film je možné do 30. září vidět v Národním filmovém muzeu NaFilM ve Františkánské zahradě v Praze. Šéfové a šéfky muzea doufají, že tu, třebas v rámci tematických či školních cyklů, bude ke shlédnutí i po tomto datu.
Tmání má v muzeu svoji samostatnou expozici, která interaktivní divácký zážitek ze samotného filmu ještě zintenzivňuje. „K VR brýlím se člověk musí proplést přes pět tisíc provázků. Ono haptično tak diváci ucítí ještě před tím, než si brýle nasadí,“ popisuje jedna ze zakladatelek muzea, kurátorka Adéla Mrázová. Autorkou instalace je scénografka a filmová architektka Magdalena Nováková. Barevně vycházela z animační stránky Tmání, zmíněným provázkům tak dominuje červená barva. „Celkový dojem je tak trochu lynchovský, jiní si možná vybaví film Blade Runner. Současně nám ale šlo i o to, aby se tu návštěvník cítil dobře a bezpečně. Téma Tmání nás sice může tížit, divák by ale z naší nové expozice měl cítit světlo a pozitivní nádech,“ vysvětluje s nadějí v očích kurátorka.
Čtěte také
Muzeum NaFilM už od svého založení propojuje historii kinematografie s její současností. Na příkladu Tmání je vidět, kam se posunuly technologie virtuální reality v posledních letech. V expozici muzea je totiž možné vidět i virtuálně-realistický exponát z roku 2016, kdy byly možnosti jiné, než jsou dnes. Současně se tu poukazuje na fakt, že s virtuální realitou začali filmaři experimentovat už kolem roku 1904. Od té doby ušel zmíněný formát dlouhou a zajímavou cestu. „Dnešní VR snímky propojují film a divadlo – diváci mohou zapojit ruce, tělo, hlas. Tmání je toho ukázkovým příkladem,“ říká Mrázová.
Současně zve na další novinky v muzeu. „Návštěvníci si mohou pohrát se zvukovou stopou – můžou sledovat, jak je tahle stopa ve filmu vidět a dokonce si ji odnést vytištěnou domů. Vedle toho připravujeme analogovou střižnu. A do pásma slavných animovaných filmů největších klasiků tohoto žánru zařazujeme snímky výtvarnice a animátorky Tmání Báry Anny Stejskalové.“
Muzejníci z NaFilMu se opravdu snaží. Českého lva za svoji činnost získali naprosto zaslouženě. A Český lev, jak říkají, jim zase přivedl nové návštěvníky.
Související
-
Muzeum NaFilm: Kdo je hravý a rád objevuje nové věci, ten si to u nás užije
Jak fungovala laterna magika, jaké zvukové efekty vytvoří kokosové skořápky a kolik trpělivosti vyžaduje práce filmového animátora? Odpovědi nabízí nové muzeum NaFilm.
-
NaFilM. Kdo v Česku rozhýbává film? Muzeum!
Tři studenti filmové vědy se rozhodli, že vybudují Národní filmové muzeum. A daří se jim to.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Tohle není povídání na dobrou noc, k zamyšlení určitě.
moderátor Jan Pokorný
Tata a jeho syn
Autorské povídky známého divadelníka a spisovatele A. G. v jeho vlastním podání. Tata a jeho syn je sbírkou úsměvných příběhů na motivy skutečných událostí, ovšem ve skutečných kulisách a především ve skutečné době.
