Co by byl Jan Werich bez svých žen? Kniha Terezy Brdečkové vyzdvihuje sílu osobností jeho manželky, dcery a vnučky
Dotáhl by to Jan Werich tak daleko, kdyby se nemohl opřít o zázemí, které mu poskytovaly jeho nejbližší? Tato otázka jistě napadne čtenáře knihy s názvem O Janě a Zdenkách kolem Jana Wericha. Tereza Brdečková v ní seznamuje s osudy i uměním tří žen, které se vyskytovaly v hercově intimním okolí: jeho manželky Zdenky, dcery Jany a vnučky Zdenky řečené Fanča.
Podle Brdečkové muži sice tvořili dějiny, ale ženy kolem nich byly také často velkými osobnostmi. Potíž byla v tom, že se ve své době nemohly prosadit. „Jana Werichová má na kulturním poli velké zásluhy, ale do našeho povědomí vstoupila jako špatná herečka, která honila tatínka po zahradě se sekerou v ruce. Do herectví byla v podstatě společensky vmanipulována. Například Uspořená libra bylo její autorské představení. Přeložila text a velice vtipně tu i hrála. Výborných překladů má na kontě víc, namátkou třeba West Side Story nebo Penzion pro svobodné pány, přeložila i řadu amerických komedií,“ upozorňuje autorka knihy.
Pomník by si zasloužila i Werichova žena Zdenka. „Hrála obrovskou roli v Osvobozeném divadle, jenž vlastně ekonomicky řídila. V Americe pak prodlužovala život Jaroslavu Ježkovi, a svými intervencemi u Eleanor Rooseveltové zachránila život Adolfu Hoffmeisterovi a Antonínu Pelcovi,“ vypočítává Brdečková její skutky. V poválečné éře Divadla V + W pak zdatně překládala. A byla to Zdenka, kdo na Kampě, kde Werichovi bydleli, vytvořila prostředí, ve kterém se dalo dýchat, a pro Wericha jakýsi salon, kde se scházely nejzajímavější osobnosti té doby.
Čtěte také
Vnučka Fanča nese werichovskou pochodeň tiše. „Matka, babička, Werich – to všechno se pro ni stalo břemenem, které nést nechtěla. Kdyby zůstala v Česku, byla by zřejmě především vnučkou Jana Wericha. Dnes je v zahraničí uznávanou fyzioterapeutkou, pomáhá lidem a má z toho radost. Je sama sebou,“ chválí Brdečková její rozhodnutí. Nezapomíná přitom zdůraznit roli svého otce Jiřího Brdečky, se kterým si po Werichově smrti byla Fanča hodně blízká. „On byl vůbec takovým ochráncem vdov a sirotků, kterých byla ve své době pražská Malá Strana plná. Vdovy po předčasně zemřelých velikánech otec pravidelně obcházel, zajímal ho jejich osud i osud jejich potomků, a snažil se jim všemožně pomáhat,“ připojuje spisovatelka vzpomínku na svého významného tátu.
Související
-
Hudba, kterou mám rád. Své oblíbené skladby představuje Jan Werich
Jedním z prvních, kdo se zpovídal v pořadu, byl Jan Werich se svým svérázným způsobem vyjadřování. Repríza z roku 1960.
-
Franz Kafka i Voskovec a Werich na fotografiích z...
Uměleckoprůmyslové muzeum v Praze ve své Galerii Josefa Sudka v ulici Úvoz na Hradčanech postupně představuje vedle slavných osobností české předválečné fotografie ...
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A od Nepila? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
3 x Hurvínkovy příhody
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka