Citlivá obnova Zámeckého náměstí a parku ve Velké Bystřici z let 2008–2010. Michal Sborwitz patří mezi architekty s charakteristickým rukopisem
Proměna Zámeckého náměstí a parku ve Velké Bystřici z let 2008–2010 je v nejlepším smyslu slova šokující. Každý, kdo tento neutěšený a normalizačním zmarem ovládaný prostor znal, se právem mohl ptát, dá se s ním ještě vůbec něco udělat? A přitom stačilo málo. Náměstí vrátit řád, přilehlé stavby zrekonstruovat a park jednoduše protknout sítí spletitých cest s dřevěnými mostky.
K vymezení náměstí, do jehož středu architekt umístil fontánu se čtveřicí stromů, mu posloužily prosté omítané zdi opatřené stylizovanou betonovou arkaturou. Nově vyzděná stěna s dvojicí průchodů přitom jen neohraničuje prostor Zámeckého náměstí opatřeného novou dlažbou ze žulových kostek, nýbrž jej odděluje také od parku, na jehož začátku byl vybudován amfiteátr. Dvojici průchodů proto můžeme považovat za symbolickou vstupní bránu do zdejší letní scény provedené ze dřeva a kamene. Zázemí pro účinkující, sociální zařízení a pohostinské pokoje architekt vložil do první ze dvou obnovených budov.
Nám by ale neměla uniknout ta druhá, poněvadž právě ona nese architektův typický rukopis a zároveň představuje onen typ citlivé rekonstrukce, za níž autor získal jako jeden z prvních cenu, kterou kvalitním novým stavbám realizovaným v historickém prostředí každoročně uděluje Klub za starou Prahu. Budovu charakterizuje, obdobně jako oceňovanou obnovu zámku v Praze – Komořanech, řada identických prvků, bez nichž je Sborwitzovo dílo sotva myslitelné. Patří k nim prosté bílé omítky, dvoukřídlá (ven) se otevírající okna zasazená v líci fasády, tmavé střešní krytiny a drobný dřevěný arkýř, architektova signatura. Uvnitř budovy s informačním centrem a galerií, pak nechybí ani autorovy oblíbené konstrukce z oceli vyplněné dřevem.
Související
-
U nové výstavby výukových tříd se inspirujme u takzvaných školiček s nadčasovou estetikou
V souvislosti s uprchlickou vlnou čelí české školství akutnímu nedostatku míst. Ať už budeme kapacity řešit jakýkoli typem zástavby, měla by oplývat zelenými technologiemi.
-
Architekt Jaromír Chmelík byl při rekonstrukci Bílé věže v Hradci Králové limitován prostorem
Rekonstrukci v roce 1581 dokončené zvonici a budování nového vstupu s pokladnou Bílé věže v Hradci Králové limitovalo umístění vedle gotického chrámu sv. Ducha...
-
Na poliklinice Pod Marjánkou se negativně podepsalo opakované prohlašování kulturní památkou
Břevnovská poliklinika Pod Marjánkou je promyšlené a do městské struktury citlivě zakomponované architektonické dílo, avšak v ošuntělém stavu.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
