Čínský vliv v Česku sice opadl, někteří bývalí významní politici se ale angažují dál, všímá si sinolog Hála

„Je také docela zajímavé, že jeden ze zatčených v Německu byl čínský asistent Maxmiliana Kraha, ale celou tu Skupinu přátelství vedl ještě jiný čínský asistent a ten byl současně i asistentem europoslance Zahradila,“ dodává sinolog v Osobnosti Plus.

Čtěte také

Kauzy AfD její voliči vnímají. Mají v sobě ale zakořeněnou nedůvěru vůči tradičním médiím, vysvětluje germanistka

To, jestli se pro příště někdo z nich poučí, ale samozřejmě netuší. „Krah veškerá provinění odmítá a Zahradil, jak známo, odchází z Evropského parlamentu. Takže těžko říct, jaký to bude mít dopad na jejich, řekněme, sebezpytování,“ uvažuje.

Čínský vliv v Česku podle sinologa sice upadá, přesto neustává. „Vliv měl odchod Miloše Zemana, ale začalo to ještě dřív, po roce 2018. Tehdy se zhroutila čínská společnost CEFC, která měla být u nás vlajkovou lodí čínských investic,“ popisuje Hála.

Jiří Paroubek na svém blogu uveřejňuje texty, které jsou v podstatě recyklací brožur z čínské ambasády.
Martin Hála

„Vliv Komunistické strany Číny v České republice tehdy dost výrazně opadl, ale stále jsou tu některé osobnosti, které se dál angažují. Nechtěl bych dělat nějaký jejich výčet, ale zmínil bych bývalého premiéra Jiřího Paroubka (do EP kandiduje jako lídr ČSSD – České suverenity sociální demokracie).“

„Na svém blogu uveřejňuje texty, které jsou v podstatě recyklací brožur z čínské ambasády. Jeho blog asi nemá velkou viditelnost, ale přetiskují ho Parlamentní listy, a tím pádem se to dostává širokému okruhu čtenářů,“ upozorňuje Hála.

Čtěte také

Napadení Tchaj-wanu by otřáslo světovou ekonomikou. Ukrajinská krize je oproti tomu přípravou, tvrdí sinolog Hála

Mezi spolupracovníky různých čínských společností najdete podle sinologa hned několik bývalých premiérů. „Je to tak, je to smutná vizitka nejen jich samotných, ale i celého našeho politického systému,“ poznamenává.

„Řada velmi vysoce postavených osobností se po konci mandátu, nebo dokonce ještě během mandátu tak či onak zapojila do všelijakých ne zcela průhledných transakcí s Čínskou lidovou republikou. A nejsou to jen premiéři, stále máme na paměti restart bývalého prezidenta Miloše Zemana.“

Číňané se podle Hály ale ani teď nevzdávají: „Snaží se situaci vyhodnotit a vyvodit z ní závěry, tedy proč se jim to v Česku tak výrazně nepovedlo. A z nejrůznějších náznaků je vidět, že se tomu snaží znovu přizpůsobit.“

Čína vs. USA

Americký ministr zahraničí Antony Blinken byl před pár dny v Číně, kde kritizoval válečnou pomoc Rusku. Číňané mu zas vzkázali, že by si měl vybrat buď spolupráci, nebo konfrontaci.

„To je ale něco, co po celá desetiletí předvádí samotná Čína. Musíme to vždy brát s rezervou. S nadsázkou můžeme říct, že tak přesně vypadá čínská diplomatická škola, kdy ČLR s oblibou obviňuje nebo předhazuje dalším stranám věci, které dělá sama,“ popisuje Hálas tím, že Čína od začátku narovnání vztahů se Spojenými státy praktikovala jak konfrontaci, tak spolupráci. 

Čína v podstatě vyrostla na zádech USA. Ale Si Tin-Ping od počátku 90. let říkal, že jednu studenou válku nahradila druhá.
Martin Hála

„V první etapě zdůrazňovala hlavně spolupráci, protože to jim pomáhalo hlavně ekonomicky. Čína v podstatě vyrostla na zádech USA, a to v mnoha směrech. Ale Si Tin-Ping od samého počátku 90. let říkal, že jednu studenou válku nahradila druhá, takže bylo jasné, že v nějakém okamžiku dojde k zostření, případně ke konfrontaci.“

Čtěte také

Čínská tichá podpora Ruska zůstává, ale veřejné postoje jsou stále opatrnější, upozorňuje sinolog a ředitel Sinopsis Hála

Na straně Západu podle Hály ovšem nic podobného vidět není: „Po konci studené války tady zavládlo optimistické očekávání. Tehdy se říkalo, že dějiny skončily, svět je plochý, ideologie nehraje žádnou roli a ani nikde nečíhá bezpečí, vše je otázkou ekonomické efektivity. A po celá dlouhá desetiletí tu byla dost patrná dobrá vůle.“

„A v tom spočívá do velké míry současný problém, kdy tady dlouhou dobu byla asymetrická situace: velmi výrazná dobrá vůle ekonomicky spolupracovat ze strany Západu, ale z čínské strany to bylo, jak ostatně dnes vidíme, mnohem složitější,“ uzavírá.

Víc si poslechněte v audiozáznamu pořadu Osobnost Plus Barbory Tachecí.