Čím dnes může oslovit nový kostel? Poetickým minimalismem, říká architekt Marek Jan Štěpán. V kostele se má člověk cítit jako v matčině lůně

14. leden 2021
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Stavba kostela blahoslavené Marie Restituy v Brně - Lesné, architekt Marek Jan Štěpán

Rád se otužuje a se svou partou otužilců porůznu experimentuje. Cítí se být Lachem a hlásí se k Leoši Janáčkovi, učí na Vysokém učení technickém v Brně, je úspěšným architektem sakrálních staveb a v současné době se podílí na renovaci vyhořelého dřevěného kostelíku v Gutech. Rodáka z Frýdku – Místku Marka Jana Štěpána pozval do Vizitky rodák z Havířova Ondřej Cihlář.

Marek Jan Štěpán bydlí s rodinou ve zděném domě se sedlovou střechou, na první pohled prý poměrně konzervativní záležitost. Ve své architektonické praxi, ve které se zaměřuje na sakrální stavby, se ale nových pohledů nebojí. Snad i proto se jím navržené kostely v Brně – Lesné (2020) a Sazovicích (2017) dostaly na seznam nejkrásnějších interiérů, resp. staveb podle prestižního kanadského architektonického magazínu Azure.

Kostel sv. Václava v Sazovicích, architekt Marek Jan Štěpán

Jak Štěpán ve Vizitce řekl, povědomí o značce je důležité, a i na základě těchto úspěchů se mu občas ozvou z Itálie nebo třeba z New Yorku: s tamní kanceláří se Štěpán domlouval na spolupráci pro rekonstrukci brněnského nádraží, již však nakonec provedou jiní architekti.

Kostel blahoslavené Marie Restituty (Brno-Lesná). Architekt Marek Jan Štěpán

Od božích muk ke kostelům

Štěpánova dlouhá cesta za sakrální architekturou začala v Beskydech nedaleko rodinné chaty, kde jako poděkování rodičům postavil boží muka. Po této iniciační stavbě začaly chodit nabídky tu na kostelní dveře, tu na dvě tři kostelní okna. „Bavilo mě to, a tak jsem se dostal až ke kostelům,“ konstatuje. „Navíc nikdo jiný to tak dlouho nevydržel.“ Pro Štěpánovy stavby – kostel v Brně – Lesné je toho krásným příkladem – je typická hra se světlem, ulpívající na hmotě a v prostoru: architekt světlo vnímá jako odraz boží.

Kostel sv. Kateřiny, Hrabová. Architekt Marek Jan Štěpán

Marek Jan Štěpán doufá, že nové kostely, které dnes na popud církve vznikají zejména ve vysoce zalidněných městských čtvrtích, přitáhnou díky své progresivní architektuře mladé či nevěřící lidi. Sám sází na něco, co si pojmenoval jak poetický minimalismus. „Všude kolem je dnes spousta informací, reklam a vjemů. V sakrální stavbě se máme cítit bezpečně jako v mateřském lůně a hledat v ní to, co nás přesahuje,“ říká.

Boží muka na Pražmě

Vzhled kostelů se během staletí mění (často se například ustupuje od stavby věže, případně se o ní už dopředu přemýšlí jako o prostoru pro vyhlídku), velikost ovšem zůstává neměnná. Naddimenzované kostely jsou nákladné na údržbu, ty menší zase časem přestanou stačit. Ideálně by tedy taková stavba měla pojmout dvě stovky lidí.

Ve Vizitce byla řeč také o duchovních brownfieldech, potřebě duchovních patriotů anebo o tom, proč už se dnes ke stavbě kostelů téměř nepoužívá dřevo.

Spustit audio