Chybí lidé, kteří jsou ochotni přestoupit z akademické dráhy do politické, říká Miroslav Balaštík z nakladatelství Host

1. červenec 2020

Pětadvacet let stojí Miroslav Balaštík v čele nakladatelství Host a také v čele stejnojmenného časopisu o literatuře, pro který je jeho design stejně důležitý jako obsah. O tuzemské próze, nakladatelské a redakční práci, ale také o politice a Milanu Kunderovi mluvil ve Vizitce s Markétou Kaňkovou.

U postele mu leží čtečka napěchovaná rukopisy, které jako šéf nakladatelství Host musí přečíst. Kromě práce je to pro něj ale i zábava, za posledních zhruba sedm let se prý úroveň textů zájemců o vydání pod hlavičkou Hosta zvedla. „Dříve se v rukopisech více reagovalo na moderní knihy typu Harryho Pottera nebo Padesáti odstínů šedi, dnes už je to čtení radostnější, rukopisy jsou kvalitnější,“ říká Miroslav Balaštík. „Mění se i téma, v poslední době mají autoři zájem o situaci člověka ve světě. Imaginativní příběhy střídají až sociální sondy,“ dodává. 

Miroslav Balaštík

Touha zachytit život tady a teď, reflektovat aktuální témata a snažit se je zasadit do kontextu – třeba tak, jak to ve svých knihách dělá David Zábranský nebo Petra Dvořáková – jsou podle Balaštíka jedním z důvodů, proč v posledních letech výrazně stoupl zájem čtenářů o česky psanou prózu. Kromě toho má radost, že tyto aspekty tuzemské literatury bere do hry i kritika: prózu současných autorů nevnímá jen jako součást světa zábavy, ale vztahuje ji, podobně jako například romány Michela Houllebecqua, k aktuálním problémům. „Literaturu to vrací zpátky do debaty, řada filozofů se na ni dívá jako na druh inspirace pro kritické myšlení,“ míní Balaštík. 

Domnívám se, že Kundera to číst nebude

Sám filozofii spolu s českým jazykem a literaturou vystudoval na Masarykově univerzitě v Brně. V úzkém kontaktu s ní však dnes už není a vnímá ji spíš jen jako obor, který mu dal schopnost kriticky myslet, hledat logické souvislosti a posuzovat věci racionálně. 

Kromě práce pro nakladatelství Host a také pro stejnojmenný časopis, který píše o literatuře v historických, aktuálních a kritických souvislostech („našimi čtenáři jsou intelektuálové, redaktoři nebo studenti humanitních oborů“), se sám věnuje psaní. V knize Postgenerace se soustředil na básnickou generaci počátku 90. let minulého století. Zájmu o věci veřejné pak dal tvar v knize Profesor na frontové linii, což je rozhovor s předsedou ODS Petrem Fialou. „Fialu znám jako učitele, rektora, šéfa katedry politologie. Zaujalo mě na něm, že byl schopen přestoupit z akademické dráhy do dráhy politické. To je něco, co v české společnosti chybí. I naše stížnosti na aktuální populistický svět jsou dané tím, že intelektuálové politikou dvacet let opovrhovali a pole politiky vyklidili,“ míní Balaštík. Sám prý do politiky pravděpodobně jednou vstoupí. 

Balaštík je jedním z mála Čechů, kteří jsou v kontaktu se spisovatelem Milanem Kunderou. Vůči nové knize Jana Nováka Kundera: Český život a doba, jejíž recenze v současné době plní mediální prostor, je proto trochu zaujatý. „Nicméně do čtení jsem se pustil. Problém vidím v tom, že pro člověka, který se zajímá o dějiny a literaturu, v ní není mnoho nového. Je nudná i proto, že od začátku víme, že Kundera je padouch, stalinista a oportunista. Novák se pouze utvrzuje ve svém názoru a nemá vůli objektu porozumět. Knihu jsem proto odložil nedočtenou,“ konstatuje. S Milanem Kunderou se zná přes dvacet let, naposledy s ním mluvil před měsícem a domnívá se, že kauza Novák jde zcela mimo něj a biografii o své osobě číst nebude. 

Poslechněte si celou Vizitku, ve které Miroslav Balaštík detailně mluví o chodu redakce časopisu Host, o rentabilitě titulů vydávaných v nakladatelství i o tom, proč je těžké definovat mainstreamovou literaturu.

Spustit audio