Chuej Kche hledá cestu. Pověsti o klášteře Šao-lin

Klášter Šao-lin (založen 495 n. l.) je kolébkou čínského čchan buddhismu. Čchanová sekta kladla veliký důraz na osamělou meditaci. V roce 527 přicestoval do Číny indický mnich Ta-mo. Usadil se v klášteře a zahájil meditaci, která trvala devět let. Během ní pocítil Ta-mo často tělesnou i duševní únavu, kterou překonával pravidelným cvičením. Během těchto cvičení postupně vyvinul a zdokonalil bojové umění, které se stalo zárodkem současného šaolinského stylu.

Poté, co třináct šaolinských mnichů zachránilo císaře Li Ši-mina z dynastie Tchang, dostali mniši povolení účastnit se politického života a cvičit vlastní vojsko. Zbraně tehdy zahrnovaly kopí, šavli i hůl a počet provozovaných stylů se velice rozrostl. A tak klášter Šao-lin zaujal významné místo v dějinách čínského bojového umění. Jeho bojový styl se nerozšířil jen po Číně, ale začal pronikat i do dalších zemí, například do Japonska, Brazílie a Ameriky.

Během posledního tisíciletí se pak mezi lidem rozšířily pověsti o výcviku šaolinských mnichů, o jejich odvážných kouscích a zvláštních zvycích a o tom, jak obírali bohaté, aby pomohli chudým. Tyto pověsti jsou shrnuty do knihy Chuej Kche hledá cestu, kterou z angličtiny přeložil Miroslav Krůta a vydalo nakladatelství Argo. Výběr uvádíme ve vltavské Dopolední četbě.