Chtěli jsme ukázat různé podoby rodičovství, říkají tvůrci seriálu Kukačky

Kukačky vznikly pro Českou televizi v produkci Dramedy Production a jejich první díl byl uvedený 8. ledna. Seriál vypráví příběh mladého manželského páru, který zjistí, že jejich syn není jejich. „Brzy jsme dospěli k tomu, že Kukačky nebudou úplně o výměně dětí v porodnici. Ta jen udává zápletku, ale že to bude hlavně seriál o rodičovství,“ vysvětluje Jan Coufal, hlavní scenárista i showrunner seriálu.

„Chtěl jsem ukázat různé podoby rodičovství. Jsou tam různé generace, i prarodiče a vnuci. Při psaní jsem pracoval s tím, co rodiče cítí ke svým dětem a jak děti vnímají rodiče. Uvažoval jsem, jak to prožívají matky, otcové, s jakými očekáváními si rodiče pořizují děti a jestli je to pro ně i dobře,“ popisuje Jan Coufal, který je otcem tří dětí. „Až při psaní jsem si uvědomil spoustu věcí, nad kterými jsem dříve nepřemýšlel. Z vlastní rodiny jsem použil některé situace. Můj nejmladší mi při sledování Kukaček řekl, že má David Novotný stejně blbý řeči jako já, także se poznal.“ Coufal vysvětluje, že drama vzniká na rozdílech, a protože v seriálu není záporná postava, přemýšlel jak rodinám situaci ztížit. „V tu chvíli mě taky napadlo, že by jeden mohl být autista,“ vysvětluje showrunner.

Biser A. Arichtev se s Coufalem shoduje v tom, že považuje téma rodiny za svoje hlavní, životní téma. „Pořád v něm hledám nějaké další roviny, a toto je jeden z nejhlubších ponorů,“ říká režisér, který musel se štábem zvládnout natočit jednu epizodu během šesti dnů, zatímco jeho předchozí stylizované seriály jako První republika nebo Četníci z Luhačovic se natáčely kvůli složitější přípravě natáčecích setů o několik dnů déle.

V rozhovoru oba vysvětlují, co obnáší prace showrunnera a jak se o vůdčí pozice v projektu podělili. Dotýkají se i toho, proč jsou obě rodiny v Kukačkách tradiční, tátové jsou dobrodružnější, výrazně posouvají děj, zatímco matky jsou spíš protektivní. „Stavěl jsem to tak, že mámy by měly tendenci víc děti chránit, tátové třeba se poprat, opít nebo něco rozbít. To si uvědomuji až teď, ale takhle jsem to při psaní intuitivně cítil,“ říká Coufal.