Christopher W. Harwood: V mém těle není kapka slovanské krve

3. červenec 2019

Christopher W. Harwood jako jediný Newyorčan vyučuje na prestižní Kolumbijské univerzitě český jazyk a literaturu. Cesta k jeho znalosti našeho jazyka vedla přes studium ruštiny, ještě z doby studené války, kdy chtěl zblízka poznat společnost a kulturu té v uvozovkách nepřátelské země.

Ruská kultura mě vždy fascinovala, ale ruská civilizace mně byla vzdálená. Český jazyk byl pro mě sice také východně exotický, ale Češi a vaše společnost, to je západní svět, tomu rozumím, v Čechách bych mohl delší dobu žít.

V roce 1993 přijíždí v New Yorku narozený Christopher W. Harwood do České republiky poprvé. Na letní jazykové škole v Olomouci se zamiluje nejen do češtiny, ale také do dívky jménem Kateřina, která se po studiu lékařské fakulty stává jeho ženou a sdílí s ním už pak americký domov. Jejich dva synové měli od malička české chůvy a do Česka jezdí každý rok za rodinou na prázdniny. Svého otce inspirují k poslechu současné hudby, a tak se texaská skupina Polyphia stává v pořadu Vizitka součástí jeho hudebního výběru.

Christopher W. Harwood, Surrealism program, víceprezidentka ze Společnosti pro vědu a umění Zuzana Halsey

„Od doby ekonomické krize v roce 2008 projevují američtí studenti menší zájem o tzv. malé jazyky, jako je čeština. Někdy se bojím, aby mi její výuku nezavřeli. Obecně pociťuji menší zájem o humanitní obory. Když šla ekonomika naší země dolů, zdražila se také univerzitní studia a studenti teď studují obory, o kterých se domnívají, že jim přinesou nadprůměrný příjem, aby pak zas splatili studia. Je to začarovaný kruh.“

Ve Vizitce se dozvíme, kdo z amerických studentů má v současnosti o studium češtiny zájem, proč se americké studentky ohradily proti Vančurově Markétě Lazarové a také proč se knihy nemají jen líbit, ale mají provokovat a štvát, jak o tom mluví Christopher Harwood v případě svého vztahu k beletrii Petry Hůlové.

Christopher W. Harwood při vyučování češtiny na Columbii

Christopher Harwood je také aktivní v České národní budově, je totiž prezidentem newyorské pobočky Společnosti pro vědu a umění, která od doby sílící emigrace sdružovala české a slovenské vědce a umělce. „V mém těle není kapka slovanské krve, přesto mám vaši zemi velmi rád a nadšeně sloužím českému jazyku“, říká plynulou češtinou téměř bez přízvuku Christopher Harwood. Během premiérového vysílání této Vizitky přišel od jedné z posluchaček Vltavy vzkaz:

„Perfektní pořad i rozhovor. Oceňuji! Jako jazykář i majitelka jazykové školy, která léta zaměstnávala americké i britské lektory, z nichž se bohužel nikdo nenaučil tak krásně česky jako pan Harwood.“

Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.