Chrám nedokončený víc k nebi jásá. Poslechněte si hudbu a příběhy nedokončených děl velkých skladatelů
Citát z básně Antonína Sovy je vetknut coby motto Poledních koncertů, které se věnují velmi specifickému segmentu klasického repertoáru. Skladbám, které jejich autoři nestihli, nebo z jiných důvodů nemohli dokončit. Některé na sebe necháme dolehnout v jejich „dokonalé nedokončenosti“ (co lze přidat ke dvěma geniálním větám Schubertovy Nedokončené?), jiné se zaskví citlivě přioděny cizím rouchem.
Třeba Schubertova Klavírní sonáta Reliquie v dopracování Ernsta Křenka, Mozartovo (a Süssmayrovo) Requiem v revizi a s dokomponovanými partiemi z pera Roberta Levina nebo Mahlerova Desátá dokončená Deryckem Cookem. Druhý, úterní díl série nabídne zážitek zcela mimořádný: Po první větě Beethovenovy Desáté, kterou v 80. letech minulého století ve své hypotetické rekonstrukci představil muzikolog Barry Cooper, zazní věta třetí a čtvrtá. Ty na základě Beethovenových sporých skic k tomuto dílu složila umělá inteligence. Vyrovná se těm největším géniům klasické hudby, nebo se má ještě co učit? Poslouchejte a odpovězte si sami.
Související
-
Malá noční hudba, Osudová, Novosvětská nebo Labutí jezero. Připomeňte si ikonická díla klasiky
Prozpěvujete si nebo broukáte si melodii a nemůžete si vzpomenout, kde jste ji slyšeli nebo kdo ji napsal? Právě pro vás je určeno sedm Poledních koncertů.
-
Antická literatura v evropské hudbě. Poslechněte si Polední koncerty Martina C. Putny
Od Homéra přes lyriku a tragédii až do Říma a ještě dál. Trochu neobvyklý cyklus poledních koncertů připravil profesor Martin C. Putna.
-
Přelet nad hudebními dějinami. Lukáš Hurník uvádí Polední koncerty věnované hudbě v proměnách času
Jak zněla hudba v proměnách času od svého vzniku v jeskyních pravěkých lovců až po koncertní sály 20. století? Hudební dějiny svižně a s nadhledem komentuje Lukáš Hurník.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.