Chleba je v Rusku něco víc než potravina, říká kurátor pražské výstavy Russia. Timeless

Když kurátoři Anton Litvin a Tomáš Glanc vybírali vhodné umělecké dílo pro plakát jimi připravované výstavy Russia. Timeless, prošli mnoho prací. Nakonec vybrali plastiku Dmitrije Cvetkova, současného ruského autora, který na krajíc chleba umístil rudý kaviár a hřebíky. „Chleba je v Rusku něco víc než potravina. Chtěli jsme, aby tento obraz sděloval komplexní historickou pamět ruských lidí, to, jak se vztahují nejen k jídlu, ale k celým dějinám,“ vysvětlil Anton Litvin v ArtCafé.

Rusko se boří do tuhnoucího betonu

Čtěte také

Rusko je samostatná civilizace. Nevyvíjí se dopředu, ale spletitě, říká režisér Alexej German ml.

Výstava sestávající z obrazů, kreseb a instalací pěti desítek ruských autorů reflektujících období posledních zhruba sedmdesáti let ukazuje, že se v Rusku za posledních sto let v podstatě nic nezměnilo. „Umělci se mění, jejich prostředky se mění, ale globálně jsme v tom samém bodě, boříme se do tuhnoucího betonu,“ odkazuje Anton Litvin na klíčová díla Andreje Kuzkina a Sergeje Sapožnikova, která vedou k pochopení celého konceptu výstavního projektu. Ten podle druhého hosta, v Česku více než třicet let usazeného malíře Viktora Pivovarova, naprosto zřejmě poukazuje na fakt, že Rusko není demokratickou zemí.

Když Stalin líbal lišku

„Takto národnostně orientované výstavy se ve svobodném světě nenosí, progresivní kurátoři vycházejí z toho, že svět je globalizovaný,“ míní. „Existuje ale celá řada výjimek, které se týkají zemí nesvobodných. Snadno tedy představíte výstavu ruského, čínského nebo kubánského umění. To, že v centru Evropy je výstava věnovaná ruskému umění, je příznačné. Organizátoři berou Rusko jako zemi, která nepatří ke svobodnému světu.“

Viktor Pivovarov: Lenin a Stalin na plenérech v Němčinovce.|foto: https://fineartbiblio.com/

Viktora Pivovarova v DOXu prezentuje mystifikační, satirické album s názvem Svědectví současníků, v němž autor – převlečený za anonymního sběratele – shromáždil smyšlená svědectví ruských občanů. Ti porůznu vzpomínají na setkání s Josifem Vissarionovičem Stalinem nebo Vladimirem Iljičem Leninem.

Za každou příhodou zachycenou v albu podle Pivovarova stojí reálná událost. „Tak třeba liška, která v lese v noci za úplňku líbá Stalina. Vzniklo to tak, že jsem nakreslil malinkou skicu a námět byl tak podivný. Podíval jsem se tedy do mytologického slovníku, liška tam byla popsaná jako zvíře, které v některých mytologiích vystupuje jako ďáblova nevěsta a spojení s člověkem probíhá při úplňku. Trochu mi to tehdy ukázalo, jak pracuje intuice.

Bylo by možné podobnou výstavu uspořádat v Rusku? Jak Viktor Pivovarov vnímá těžké dětství, které stejně jako on prožíval třeba i kolega z Moskevské konceptualistické školy Ilja Kabakov? Poslechněte si celé ArtCafé. Hudbu vybíral Václav Havelka.