Cherry Man není jen o rasismu nebo genderové tematice. Je o schopnosti přijmout jinakost druhých, říká Pavlína Štorková
Ruský dramatik Ivan Vyrypajev před časem ukončil svou divadelní kariéru. Tečkou za jeho úspěšnou dráhou je černá komedie Cherry Man, kterou napsal přímo pro pražské Národní divadlo. Premiéry jsou tento čtvrtek a pátek a diváci ve Stavovském divadle budou sledovat příběh manželského páru Toma a Jerry, kteří se po několika letech nepřítomnosti vrací do své luxusní vily, kterou mezitím přenechali černošským sluhům Suzanne a Danielovi a také strýci Bernardovi.
Ivan Vyrypajev byl v květnu ruským soudem v nepřítomnosti odsouzen k 10 letům vězení. Na protest se vzdal ruského občanství a přijal polské. Sám o sobě říká, že je Rus, který uvízl na Západě a už není cesty zpátky. Cherry Man je jeho poslední hra, protože se rozhodl divadla zcela vzdát a začít dělat činnost, která má opravdu smysl, jak sám říká.
V Polsku se momentálně stará o ukrajinské uprchlíky. „V té hře Tom a Jerry přichází do svého domu, který přenechali svým sluhům, ale pak se v průběhu hry dozvídáme, že Tom a Jerry ten dům chtějí prodat a sluhy vyhodit. Což je určitě paralela k tomu, jak Vladimir Putin přijel na Ukrajinu a bere si ‚své‛ území,“ říká Radúz Mácha.
Takovou hru už nikdy neuvidíte. Tahle etapa skončila
O inscenaci přišli do studia Mozaiky mluvit představitelé hlavních rolí Toma a Jerry Pavlína Štorková a Radúz Mácha. A je nasnadě se ptát, jestli jsou jejich jména fórem autora, nebo tam opravdu najdeme nějakou paralelu s hrou kočky s myší? A má název inscenace Cherry Man něco společného s Čechovovým Višňovým sadem? „Spojitost s Višňovým sadem tam je a Ivan Vyrypajev se na něj odkazuje,“ potvrzuje Pavlína Štorková a Radúz Mácha dodává: „Bernard – Cherry Man je zástupce starého světa, toho, co bylo dřív, toho, co se říká, že mělo nějaký smysl… Ne jako ta naše moderní společnost, jako Tom s Jerry, kteří se navzájem neposlouchají a nerespektují a tak dále.“ Ostatně jak Radúz Mácha říká, samotná jména Toma a Jerry mají být vtipnou narážkou na americkou společnost – ale nejen na ni. Postavy si dělají srandu jeden ze druhého, z jiných etnik, z jiných pohlaví, homosexuálů. Myslí spíš samy na sebe než na ostatní, myslí na to, co je dobré pro ně a ne pro druhé, pro svět, pro planetu.
Proč si autor přál, aby černošské postavy hráli bílí herci? Ivan Vyrypajev tuto hru napsal přímo pro Národní divadlo a tedy i pro české publikum. Můžeme v ní vidět nějaké české reálie? Bylo možné se při zkoušení opírat o jiné Vyrypajevovy hry, které byly inscenovány na českých jevištích? A je hru možné opravdu brát jako autorovo loučení s divadlem? Poslechněte si celý rozhovor.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Jiří Karásek: Muž, který zásadně mluvil pravdu. Hvězdně obsazená detektivní tragikomedie z roku 1965
-
Martin Ryšavý: Tundra a smrt. Dobrodružná výprava k neprobádaným končinám lidské existence
-
Město ve stínu. Soumračné příběhy Jakuby Katalpy, Anny Bolavé, Franze Werfela a dalších autorů
-
Umberto Eco: Foucaultovo kyvadlo. Napínavý příběh tajemných spiknutí, nebo úvaha o realitě a fikci?
-
Anna Saavedra: Dům U Sedmi švábů. Příběh magické stavby, kterou se majitel rozhodl zdemolovat
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
