Chci, aby se diváci u mých her ptali, koho tohle napadlo a jak je tohle možné, říká režisér Tomáš Dianiška. V jeho inscenaci Havěť se potkávají skauti, hmyz a klimatický kolaps
Pražské Divadlo pod Palmovkou uvádí novinku s názvem Havěť. Diváky zavádí do prostředí skautského tábora v době hrozícího klimatického kolapsu. Sci-fi groteska plná absurdního humoru, hororu i satiry, propojuje svět lidí s fantaskní říší hmyzu a nabízí originální pohled na současné obavy, strachy i společenská napětí. O inscenaci hovořil režisér Tomáš Dianiška.
Nová inscenace se odehrává v prostředí skautského táboře. Kromě skautů se na jevišti objevuje třeba Brouk Pytlík nebo berušky. V představení se potkává humor, absurdno, horor a politické i environmentální motivy. „Humor je v mých hrách tak podstatný, že vážnou rovinu divák dokáže zacítit, i když se pořád směje. Neodděluji to tedy tak, že teď se chvilku budeme bát, pak se chvilku budeme smát a teď sdělíme nějaké poslání. Dávám to vše dohromady, divák musí být pozorný a vnímat to tak, jako když se kouká například na sociální sítě. Tam se na něj všechno valí a on si v tom musí udělat pořádek. Anebo to odhodit,“ myslí si Tomáš Dianiška.
„Na divadle mám rád takzvané high-concepty. To jsou náměty, ve kterých je zápletka tak šílená, že si divák říká: ‚Jak je toto možné, koho to napadlo?’ Byl bych rád, kdyby si to divák říkal i na mých inscenacích,“ říká režisér.
Poslechněte si celý rozhovor.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
-
Anna Beata Háblová: Víry. Románové podobenství o cestě k překonání strachu a ponížení
-
Zmizela a Strýček z nebe. Šumavské povídky Karla Klostermanna
-
Winterbergova poslední cesta. Železniční roadstory podle bestselleru Jaroslava Rudiše
-
Antonín Přidal: Výstřel a spol. Rozhlasová groteska podle filmového námětu Vladislava Vančury
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.
