Chceme prolomit stereotyp, že jsme jen půjčovna knih a skladiště! Se třemi knihovnicemi o komunitních knihovnách
Komunitní knihovna je dnes samozřejmostí. Co to ale přesně znamená? A jaká je tedy práce knihovníka, když zrovna nepůjčuje knihy?
Knihovny v každé obci vnímáme jako samozřejmost. Přitom jsme v jejich počtu na světové špičce. Zřizování veřejných knihoven nařídil zákon, který vešel v platnost přesně před sto lety za účelem „doplňovati a prohlubovati vzdělání obyvatelstva četbou naučnou i zábavnou, mající skutečnou hodnotu vnitřní“.
Nejhustší síť na světě
Současně jde o unikátní síť veřejného prostoru, který je nekomerční a je otevřený opravdu všem. Knihovny často zastávají v obcích funkci centra kultury a vzdělávání a fungují jako místa pro komunitu. Tento výklad ostatně souzní i s Koncepcí rozvoje knihoven Ministerstva kultury do roku 2020, kde se objevuje v jednom z prioritních bodů.
Čtěte také
Do studia přišly představit vlastní pojetí komunitní role knihoven ředitelka Městské knihovny v Sedlčanech, Blanka Tauberová, zástupkyně ředitelky Masarykovy veřejné knihovny ve Vsetíně, Kateřina Janošková a Kateřina Nekolová z Knihovnického institutu Národní knihovny v Praze, které mají za sebou četné progresivní projekty.
Komunitní knihovna zná potřeby místa
Někdy panuje mylný výklad, že komunitní knihovna je taková, která dělá nespočet akcí. Podstatou je ale spíš schopnost reagovat na potřeby daného místa a zapojení místních lidí, čímž se vytváří další vazby. Důležité je také rozvíjet prostor pro spoluvytváření akcí a zajistit přístup opravdu všem.
Jednou z významných osobností, která stála u propagace myšlenky komunitních knihoven, byla Zlata Houšková. Dvacet jedna let vedla Knihovnický institut Národní knihovny.
Kateřina Janošková dodává, že i vsetínská knihovna ve svém programu plní roli sociální a vzdělávací. V projektu Knihovna pro všechny propojují mladou generaci se staršími. Další akce souvisí hlavně s podporou čtenářské gramotnosti, vedle toho realizují kurzy, workshopy, veřejná čtení, ale i tematické turistické procházky. Dávají také důraz na lokálnost.
Sedlčanská knihovna byla v roce 2016 oceněna jako knihovna roku a letos oslaví 15 let realizace projektu Lukáš, Jedná se o vůbec první komunitní projekt v knihovnách České republiky.
Ohrožení pracující
S rozšířením programu knihoven logicky rostou i nároky na kompetence knihovníků. Obecně se knihovníci potýkají s nízkými platy, což má za následek vyšší fluktuaci a také vysoké zastoupení žen, které spíše přijmou nižší ohodnocení.
Kde se mohou knihovníci vzdělávat a kdo hájí jejich zájmy? Poslechněte si celý pořad, který moderovala Jitka Kostelníková. Hudbu pro ArtCafé vybral hudební dramaturg Václav Havelka, který také pozval k živému vystoupení mladou písničkářku Báru Zmekovou.
Související
-
Zpráva o českém knižním trhu. Posilují audioknihy, většinu titulů vydávají velcí hráči
Listovali jsme souhrnnou Zprávou o českém knižním trhu 2017/2018, kterou na konci loňského roku vydal Svaz českých knihkupců a nakladatelů.
-
Jak vypadá dobrá dětská kniha? Nechte si poradit od odborníků
Pošesté vydává několik organizací spojených s dětskou literaturou přehled nazvaný Nejlepší knihy dětem. Najdete ho v knihkupectvích, knihovnách i na internetu.
-
Literatura tehdy hrála daleko větší roli než dnes, říkají autoři Literární kroniky první republiky
Nedávno se na pultech knihkupectví objevila mimořádná publikace, která čtenáře provádí literárním životem první republiky, a to na území celého tehdejšího Československa.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.