Chceme, aby výstava cvičila s návštěvníkem, říkají kurátoři nové instalace v zóně pro umění 8smička

13. březen 2020

Nová výstava v humpolecké zóně pro umění 8smička představuje osobitý kurátorský pohled na sklo a sklářství. Název Bylo nebylo nebylo bylo: Sklo si autoři vypůjčili z básně.

S ohledem na nařízení vlády a Ministerstva kultury v rámci mimořádných opatření proti šíření koronaviru je humpolecká zóna 8smička do odvolání uzavřena.

Jakub Berdych Karpelis, Vladimír Kopecký, Adam Tureček a Kamila Huptychová

Cílem výstavy není představit vývoj českého sklářství, ale spíš do tohoto tématu vnést hru. „Snažili jsme se k tomu přistoupit kreativně. Klademe vedle sebe díla, která jsou si formálně, námětové nebo obsahově podobná,“ vysvětluje jedna ze dvou autorů výstavy Kamila Huptychová v ArtCafé. Právě touto vzájemnou konfrontací se snaží kurátoři ukázat jedinečnost těchto děl. Na výstavě se proto objeví jak sklo historické, tak současné a mezi třicítkou zapojených umělců mohou návštěvníci narazit na autory etablované, ale i začínající umělce.

Přístup kurátorů mě mile překvapil.
Jakub Berdych

Kurátoři Kamila Huptychová a Adam Tureček, který je zároveň architektem výstavy, vsadili při na asociace. Název výstavy Bylo nebylo nebylo bylo: Sklo vychází z básně sklářského výtvarníka, malíře a performera Vladimíra Kopeckého, který v ArtCafé řekl, že si své asociativní texty pohybující se mezi realitou a snem zapisuje v noci.

Kamila Huptychová doplňuje, že právě absence interpunkce, hravost, nečekanost a proud asociací v básních Kopeckého jim přišel přiléhavý ke konceptu výstavy. V názvu výstavu se odehrává zrcadlení a také určité zpochybnění klasické narace, klasického pojetí příběhu. Stejným způsobem oba autoři přemýšlí i o možnostech vystavování a pokouší se zpochybnit tradiční kurátorské přístupy.

Sklo bez skla a lustr ve skříni

Vladimír Kopecký, který je výraznou osobností českého sklářství, není v 8smičce zastoupený žádným artefaktem z tohoto materiálu.

Místo toho se kurátoři rozhodli vystavit jeho návrh skleněné mozaiky úpravny vody na Želivce ze 70. let. Asociativní přístupu ilustrovali kurátoři na způsobu, jakým vystavili lustr sklářského výtvarníka a zakladatele studia Qubus Jakuba Berdycha Karpelise.

Bylo nebylo nebylo bylo: Sklo – Lustr Preciosa, 1988 – Jakub Berdych Karpelis, Raw Chandelier for Qubus, 2016

Dílo je prototypem obrovských lustrů z kostela sv. Bartoloměje z podkrkonošské vesničky Chodovicích. Na výstavě jej najdete ve skříni společně s lustrem z broušeného skla z Preciosy. Tureček vysvětlil, že takto otevírají téma, které v české historii vnímá jako kostlivce ve skříni. Jde o nedostatečné uctění památky lidí, kteří prošli pracovním táborem Minkovice, ve kterém vězni za minulého režimu vyráběli skleněné výrobky právě pro Preciosu. Tomuto tématu a například i ženám ve sklářství se věnuje doprovodná kniha, která, jak bývá v humpolecké 8smičce zvykem, slouží místo obvyklého katalogu k výstavě.

Hudbu pro pořad vybral Jiří Špičák, který ve svém playlistu představil brooklynskou kapelu Real Estate. Pořadem provázela Jitka Kostelníková.

Spustit audio

Související