Chatrčníci z Budislavi

Budislav byla až do války známá svými pískovcovými a žulovými lomy. Kámen zajišťoval mnoha lidem těžký, ale jistý výdělek. Po válce část obyvatel odešla za snadnějším životem do měst a do pohraničí. Dnes je kraj kolem Budislavi oblíbeným výletním místem.

Lesy, skály a rybníky lákají k procházkám. I díky chalupářům bylo zachováno mnoho původních kamenných a roubených domů. Budislav ožívá o víkendech a v létě, kdy počet obyvatel naroste až o tisíc lidí.

V Budislavi ale nemají jen starousedlíky, chataře a chalupáře. Mají tu i chatrčníky, rozumějte chataře, co mají blízko k přírodě. Určitě se všichni dohromady handrkují, ale dokáží také společně vytvořit velké věci. Důkazem je toho i nový kostel, který stojí v Budislavi od roku 1994. A přitom nápad na jeho vybudování se zrodil nad půllitrem piva v hospodě.

Dům bratří Čapků

Krásná příroda a čistý vzduch, to byl určitě jeden z hlavních důvodů, proč si českoslovenští spisovatelé vybrali pro svůj pravidelný odpočinek právě Budislav. Na kraji vesnice nechali postavit dvoupatrovou hrázděnou chatu, do které utíkali před hlukem a shonem města.

Nově opravený Dům bratří Čapků

Postavit odpočinkovou chatu pro spisovatele navrhl Karel Čapek na 16. světovém kongresu PEN klubů v Praze v roce 1938. Stavba byla financována z výtěžku tohoto kongresu a velkou částku věnoval i sám Čapek. Ten se bohužel otevření chaty nedožil. Stavbu projektoval Stanislav Tobek, žák architekta Josefa Gočára. Chata je dřevěná, se zděnými výplněmi. Má dvě nadzemní podlaží, se čtrnácti pokoji a jedním apartmánem.

Během války byla nedostavěná chata v ohrožení. Tehdejší představitelé Litomyšle ji po tiché dohodě se spisovateli převzali do vlastnictví města a po válce opět vrátili. Pobyt Němců dokládají i vyryté svastiky, které byly objeveny při poslední rekonstrukci. PEN klub nechal chatu po válce dostavět a užíval ji k rekreaci až do roku 1956, kdy ji převzal Český literární fond. Do majetku PEN klubu se chata vrátila až v roce 1994. O šest let později byl domu udělen status kulturní památky.
V minulosti zde pobývali a svá díla tvořili literáti zvučných jmen, jako byl Václav Čtvrtek, František Nepil, František Langer, Arne Novák, Fráňa Šrámek, nebo Josef Kainar. Dnes chata slouží nejen členům PEN klubu, ale také všem hostům, kteří se chtějí v Budislavi ubytovat.

Vezměte děti do Skalního města

Nejnavštěvovanějším místem v okolí Budislavi jsou určitě Toulovcovy maštale. Je to skalní komplex uprostřed lesů a dojít nebo dojet na kole k němu můžete z několika stran. Hustá síť dobře značených stezek vám nedovolí zabloudit.

Skalní město v Toulovcových maštalích

Ve Skalním městě se měl svého času ukrývat rytíř Toulovec a odtud podnikat loupeživé výpravy a to až na Moravu. Byl to litomyšlský občan a dodnes má pověst českého Jánošíka, který také bohatým bral a chudým dával.

Na verandě u Toulovce

Projdete-li celými maštalemi dojdete až do osady Vranice. Dříve to byla vesnice s dvěma sty obyvateli, mlýnem a třemi hospodami. Dnes je hospodský Pepa Lasovský jediným vranickým novousedlíkem.

U Toulovce na vás dýchnou časy dávno zapomenuté

Toulovcovy maštale jsou chráněnou přírodní rezervací. Přesto si je můžete projet třeba i na kole. Sdružení obcí vytvořilo 9 cyklistických okruhů, 156 kilometrů zpevněných cest vhodných pro kola. Ať už pěšky nebo na kole, přijeďte se do Budislavi podívat, nebudete litovat.

autor: KSA
Spustit audio