Charta 77 byla politická, ale i mravní záležitost, připomíná výstava Charta Story

14. březen 2017

Letošní 40. výročí Charty 77 připomíná výstava Charta Story, která byla zahájena v Salmovském paláci na Hradčanském náměstí.

Výstava, jejíž ústřední postavou je patron českého undergroundu - historik umění a básník Ivan Martin Jirous, představuje osudy známých i méně známých signatářů Charty prostřednictvím dobových dokumentů, samizdatů, fotografií, výtvarných děl, filmů i hudebních nahrávek undergroundových kapel. Vedle Martina Ivana Jirouse vystupují do popředí příběhy Václava Havla, filozofa Jana Patočky i básníka Jaroslava Seiferta.

Autory výstavy jsou Zuzana Brikcius, Eugen Brikcius, Ondřej Kohout, Eva Kohout-Voneš, Petr Blažek a Veronika Tuckerová, celý projekt vznikl v partnerské spolupráci s Libri Prohibiti, Knihovnou Václava Havla a Archivem Jana Patočky.

„Výstavu jsme chtěli rozhýbat. Pro nás bylo důležité, upozornit na múzičnost, že Charta 77 nebyla jen politická, ale i mravní záležitost. Ta je důležitá pro nás i dnes. Chtěli jsme ukázat i na výtvarné umění, které svým neokázalým způsobem stále platí: nebylo poplatné době, nebylo tendenční ani konjunkturální, jak se s tím setkáváme dnes,“ vysvětluje Zuzana Brikcius.

Výstavu Charta Story si můžete prohlédnout v Salmovském paláci Národní galerie v Praze na Hradčanském náměstí ode dneška až do 19. ledna 2019.

Výstavu tvoří množství dokumentárních fotografií autorů Jiřího Bednáře, Viktora Stoilova, Ivana Kincla, Heleny Wilsonové, méně známých Jana Kašpara, Michaela Duse. „Nešlo nám tolik o uměleckou hodnotu fotografie, spíš o příběh, který z ní vychází.“

Výstava se zaměřuje na literární, divadelní, výtvarné i filmové zdroje. Dokumenty, které pořizovala Státní bezpečnost, připravil pro výstavu historik Petr Blažek. „Jde o snímky, které dokládají represi vůči signatářům Charty 77. Umožňuje nám podívat se na Chartu 77 očima represivního aparátu.“

autoři: Karel Oujezdský , sch
Spustit audio