Četba na pokračování z románu Sofi Oksanen Očista

29. prosinec 2011

Děj románu finské autorky Sofi Oksanen Očista se začíná odvíjet v západním Estonsku v létě roku 1992 krátce poté, co se rozpadl Sovětský svaz a země opět získala nezávislost. Na pozadí nedávných historických událostí se odehrává dramatický příběh jedné rodiny. Témata knihy jsou ovšem platná univerzálně, protože mluvíme o vině či nevině, zlu a násilí, zradě a očištění.

Sofi Oksanen patří ve Finsku k nejslibnějším talentům nastupující spisovatelské generace (nar.1977), které se někdy přezdívá „dramaturgická“, protože ona stejně jako další mladí autoři vystudovala dramaturgii na Divadelní akademii v Helsinkách. Mimo jiné stačila už posbírat řadu prestižních severských literární cen. (cena Finlandia, cena Miky Waltariho...) Autorka má dvojí kořeny – po matce estonské, po otci finské. To jí umožňuje být tak trochu nad věcí, komentovat dění v obou zemích jakoby zvenčí. Navíc se zapojuje do celospolečenských diskusí o domácím násilí ve Finsku či neblahém dědictví komunismu v Evropě s takovou vehemencí, že např. v Rusku se stala personou non grata.

Debutovala roku 2003 prózou Stalinovy krávy, ve které se dotkla tématu bulimie a anorexie v souvislosti s pohnutými osudy hrdinů. Ani v dalším románu Baby Jane (2005) nepolevila; na pozadí lesbického vztahu se tu řeší deprese a úzkostné stavy. Světového věhlasu pak dosáhla svým třetím románem Očista.

Děj románu Očista se začíná odvíjet v západním Estonsku v létě roku 1992 krátce poté, co se rozpadl Sovětský svaz a země opět získala nezávislost. Na pozadí historických událostí se odehrává dramatický příběh, tragédie jedné rodiny z pozice dvou ženských hrdinek různých generací. Není to čtení milé, pěkné, naopak jsou tu nepříjemná místa, drásavá, nepochopitelná...Autorka nemoralizuje, jen -jak píše v doslovu románu Lenka Fárová: „... autorka nastavuje zrcadlo a záměrně narušuje obraz o „pravých“ a „nepravých“ Estoncích, odmítá dělení na „dobré“ a „zlé“, protože i ti „praví“ zde páchají šílené činy“. V jejich vyprávění se objevuje se válka, nástup sovětské moci, deportace, kolektivizace, kolaborace, obchod s bílým masem....a jakkoli si možná chvílemi myslíme, že jsme našli půdu pod nohama, rozuzlení děje je naprosto neočekávané.

Dvanáctidílnou četbu na pokračování z překladu Jana Petra Velkoborského připravila Vladimíra Bezdíčková, v režii Aleše Vrzáka účinkují Miroslav Táborský, Daniela Kolářová a Magdaléna Borová.

Po odvysílání najdete jednotlivé díly k poslechu po dobu jednoho týdne na stránce Hry a literatura ve streamu.

Speciální webovou stránku věnovanou pořadům Severského roku najdete zde.

Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.