Četba na pokračování z Ehrengardy Karen Blixenové

Následník trůnu v knížectví babenhausenském má přijít na svět o dva měsíce dřív než vyžaduje mrav a slušnost a to by mohlo otřást celou babenhausenskou dynastií. Skandálu je třeba zabránit za každou cenu! Režie se ujímá dvorní malíř Johann Wolfgang Cazotte a jako dvorní dáma je povolána mladičká Ehrengarda ze Schreckensteinu. Podaří se uchovat delikátní tajemství?

Skvělá vypravěčka, dánská Šeherezáda Karen Blixenová stvořila v příběhu „Ehrengarda“ brilantní a jemně ironickou „anekdotu osudu“. Četbu na pokračování uvádíme v rámci Severského roku a k padesátému výročí spisovatelčina úmrtí od 13. září vždy od 18.30.

Z překladu Františka Fröhlicha připravila Jarmila Konrádová. Účinkují Milena Steinmasslová a Jaromír Meduna. Režie Jaroslav Kodeš.

Po odvysílání najdete jednotlivé díly četby po dobu jednoho týdne na stránce Hry a literatura ve streamu.

Karen Blixenová (1885 – 1962) se narodila v zámožné dánské rodině, a její cesta k literatuře rozhodně nebyla přímá. V devětadvaceti letech se provdala za svého bratrance barona Blixena a odjela s ním do Keni, kde manželé hodlali pěstovat kávu. Ve východní Africe (kterou si velmi zamilovala) strávila jako farmářka bezmála dvacet let, ale nedařilo se jí ani v podnikání ani v v manželství. V roce 1931 se – už rozvedená – musela vrátit do Evropy s pramalou perspektivou do dalšího života. V tomto krizovém životním období, kdy se dokonce pokoušela o sebevraždu, se rozpomněla na své někdejší literární pokusy a začala psát.

02711808.jpeg

Hned její první kniha povídek „Sedm fantastických příběhů“, kterou vydala, když ji bylo devětačtyřicet let, měla ohromný úspěch. Blixenová ji napsala nejprve anglicky (pod mužským pseudonymem Isak Dinesen) a teprve po skvělém přijetí ve Spojených státech ji přeložila do dánštiny. Byly to příběhy zasazené do 18. či 19. století, zcela odlišné od dobového proudu sociálně a politicky angažované literatury. Blixenovou zajímaly především obecně lidské, ale přitom vysoce individuální otázky, týkající se problematiky identity a životní volby a snažila se psát prózu, jež by dokázala uchovat tajemství spojené s existencionálními otázkami.

Z této linie poněkud vybočuje pouze její druhá kniha – vzpomínková próza „Africká farma“ , proslavená později také ve filmové podobě - ve které Blixenová zachytila léta strávená v Africe. Ve svých dalších dílech se však opět vrátila k romanticky laděným příběhům s tajemstvím a silnými, výraznými postavami, prožívajícími neobvyklé osudy.

Z povídkové sbírky „Anekdoty osudu“, jsme pro četbu na pokračování vybrali lehce laděný a vskutku anekdotický příběh , nazvaný podle jedné z hlavních postav „Ehrengarda“ – půvabné vyprávění, zasazené do malého německého knížectví . I v této jemné - ale také jemně ironické - miniatuře osvědčuje Blixenová svůj až fascinující vypravěčský talent, pro nějž bývá často zvána novodobou Šeherezádou.

autor: kon
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Historická detektivka z doby, kdy byl hrad Zlenice novostavbou. Radovan Šimáček jako průkopník žánru časově předběhl i Agathu Christie!

Vladimír Kroc, moderátor

Zločin na Zlenicích hradě

Zločin na Zlenicích hradě

Koupit

Šlechtici, kteří se sešli na Zlenicích, aby urovnali spory vzniklé za vlády Jana Lucemburského, se nepohodnou. Poté, co je jejich hostitel, pan Oldřich ze Zlenic, rafinovaně zavražděn, tudíž padá podezření na každého z nich. Neunikne mu ani syn zlenického pána Jan, jemuž nezbývá než doufat, že jeho přítel Petr Ptáček celou záhadu rozluští...