Četba na pokračování: Ivo Vodseďálek - Kalvárie (1/4)

r_2100x1400_vltava.png

Četba na pokračování z prózy jednoho z nejvýraznějších autorů českého literárního undergroundu. Pro rozhlas připravil Marek Horoščák. V režii Evy Řehořové účinkuje Igor Bareš.

Ivo Vodseďálek (8. 8. 1931) se narodil v Praze, kde vystudoval reálné gymnázium. Po maturitě (1950) pracoval ve svém rodišti jako stavební dělník a v Ostravě jako montér na Nové huti Klementa Gottwalda. Od roku 1953 byl zaměstnán jako projektant v národním podniku Chemoprojekt. Od roku 1960 připravoval ze soukromé iniciativy obnovu létání volnými balony v Československu, posléze dosáhl kvalifikace pilot-instruktor. Od roku 1988 je v důchodu. Kromě psaní se věnuje výtvarné práci, zejména kolážím. Verše a prózy z přelomu čtyřicátých a padesátých let shrnul do soukromé rukopisné edice Půlnoc, kterou v té době redigoval s Egonem Bondym. Ačkoli psal i v dalších letech, jako literát vystoupil oficiálně na veřejnost až v roce 1990. Pětisvazkové Dílo Ivo Vodseďálka (Zuření, Snění, Bloudění, Probouzení, Nalézání) vyšlo v nakladatelství Pražská imaginace (Praha 1992), eseje, memoárové črty a povídky z let devadesátých v knize Felixír života (Brno, Host 2000).

V loňském roce vydala Společnost pro Revolver Revue jeho texty Kalvárie a Kompensace ve svazku s názvem Dvě prosy. Vypravěčem Kalvárie (dokončena v roce 1954) je muž zhnusený životem v Československu v padesátých letech minulého století. Na hřbitově českého městečka chce najít vysvobození - ulehne do prázdného hrobu a vpálí si do hrudi dvě kulky. Jaké je však jeho zklamání, když se probere v nemocnici a zjišťuje, že jeho pokus o "dobře vymyšlený žert" vzbuzuje u lidí nejen odpor, ale také to, co se mu v té chvíli hnusí nejvíce - soucit. "A co na světě způsobilo více utrpení než pošetilosti soucitných," cituje Vodseďálek v úvodu knihy Nietzscheho. Jeho hrdina po svém "zmrtvýchvstání" putuje krajinou, ve které se mísí reálie socialistického venkova a romantické kulisy starobylého sídla; nachází ženu, kterou by snad jako jedinou mezi všemi těmi, kterými pohrdá, mohl milovat, aby ji zase rychle ztratil. Své putování završuje odchodem do poustevny v horách, odkud po čase schází do údolí, "aby se vrátil mezi lidi a aby jim nic nezvěstoval."

Putování individualistického dekadenta dobou posedlou kolektivismem vám ve čtyřdílné četbě na pokračování zprostředkuje v režii Evy Řehořové Igor Bareš.