Čeští vědci zjistili, jak vznikají druhy

Když předseda Akademie věd v roce 2007 poprvé uděloval Akademickou prémii – Praemium Academiae, bylo jeho cílem poskytnout na šest let významnou finanční podporu pro další vědeckou práci špičkovým mezinárodně uznávaným badatelům a umožnit jim tak dlouhodoběji rozvíjet svůj výzkum, pořídit na něj přístroje, ale i dále budovat vědecký tým.

Převzal ji tehdy i profesor Jiří Forejt z Ústavu molekulární genetiky Akademie věd, který zkoumá různé problémy dědičnosti na modelovém organismu – laboratorní myši. A podpory skutečně využil přesně tak, jak byla zamýšlena: skupině vědců pod jeho vedením se podařilo učinit několik významných objevů a odhalit důležitou část celého systému mechanismů a genetických jevů, které způsobují, že v přírodě může docházet k oddělování druhů a že samostatné, i když příbuzné druhy živočichů už navzájem nemohou mít potomky. A pokud přece jen ano, tito tzv. hybridi bývají často neplodní.

Objasnění všech funkcí genu, který stojí za všemi těmito změnami, má zásadní význam i pro pochopení toho, jak se obecně vyvíjejí genomy – tedy genetické informace jednotlivých živočichů – a jak dochází k jejich rozrůznění, diverzifikaci. A poznatky získané studiem genetické informace myší obecně mohou navíc významně pomoci i při poznávání funkcí lidského genomu a při výzkumu lidských chorob, za které je odpovědný nějaký gen.