„Cesta světla.“ Vydejte se na autentická místa pamatující velkého kazatele Jana Amose Komenského

Autor moderní evropské pedagogiky a jedna z největších barokních osobností. Ani čtyři staletí nic nezměnila na obdivu k jeho osobnosti a dílu. Na zvláštní naléhavosti v současném válečném čase nabývá svědectví člověka od dětství prchajícího před hrůzami války, myslitele, který vzdělanost zvolil jako záchranu pro svět, pro „všeobecnou nápravu věcí lidských“. V jeho stopách se vydáme do časů pobělohorských, na poslední autentická místa, která pamatují velkého kazatele.

Kněz, učitel, filozof, spisovatel a básník, reformátor

V Čechách už se dochovalo pouze jediné místo, ve kterém prokazatelně pobýval − zámek v Horní Branné. Stal se posledním útočištěm členů Jednoty bratrské před odchodem do exilu a pamatuje i kázání slavného kněze. Je zde památník Jana Amose, dodnes se tradují vyprávění o památném Komenského dubu, a z věže branského kostela zní zvon Mikuláš − jeden z nejstarších, největších a umělecky nejcennějších zvonů východních Čech − autentický zvuk, který slýchal i Komenský.

Čtěte také

Jan Amos Komenský: Diogenes znovu naživu. Dramatický hold nejvtipnějšímu z filozofů

V pořadu, který k  430. výročí narození Jana Amose Komenského, v královéhradeckém studiu Českého rozhlasu připravili autorka Eliška Pilařová a režisér Pavel Krejčí, se zastavíme ve Vlčicích, kde Jan Amos objevil spisek Eliase Bodina, jenž ho přivedl k myšlence sepsání proslulé Velké didaktiky, i na Růžovém paloučku, památném místě mezi Žacléřem a Královcem na takzvané exulantské cestě, kde se navždy rozloučil s vlastí.