Cesta Jakobiho rodu k bráně moderní doby
Nositel Nobelovy ceny Isaac Bashevis Singer, tvůrce vynikajících povídek (Staré lásky, Korunka z peří) a novel (Certifikát), se v románu Panství (Argo) představuje jako autor rozsáhlé rodinné ságy.
Ústřední postavou je úspěšný vesnický podnikatel a hluboce věřící Žid Kalman Jakobi, děj se odehrává v Polsku ve druhé polovině 19. století po potlačení polského povstání (1863) proti ruskému samoděržaví. Do povstání se zapojila řada příslušníků polské šlechty, mimo jiné i románový hrabě Jampolský, kterého za to poslal car do vyhnanství.
Životní příběhy Jakobiho rodiny a rodiny Jampolských se osudově propojují: nejprve tím, že si Jakobi carem zabavené panství pronajme, posléze i manželstvím mladého hraběte s jedinou z Jakobiho dcer. Nájemce je cílevědomá a silná osobnost, hospodaří uvážlivě, s bývalými vlastníky jedná humánně (šlechtickou rodinu nechá žít na panství a sám bydlí jinde) a snaží se zabezpečit dobré věno a spolehlivé partnery pro své čtyři dcery.
Z mohutného kmene jeho osobnosti vyrůstají další větve rodu, a tím i nové dějové motivy Singerovy knihy. Příběhy Jampolských i Jakobiových vedou čtenáře z venkovského prostředí do Varšavy i Paříže, do luxusních salonů i nuzných bytů, mezi šlechtu, spodinu velkoměsta i vrstvu mladých intelektuálů. Čas běží, svět kráčí kupředu a židovská komunita se drolí a rozpadá. Jedni dospívají k idejím socialismu, jiní k praktickým povoláním či k modernímu podnikatelskému myšlení. Děj románu postupuje vpřed tak trochu jako štafetový kolík, který si postavy předávají; urazí kus cesty, občas se zastaví, aby po chvíli zas zrychlil a postoupil o pár let dál. Přibývají postavy, z epizodních se na okamžik stávají klíčové. Příběh přitom poskytuje dostatek prostoru, aby se mezi jednotlivé epizody vložily dobové reálie. Autor tak činí obratně a uměřeně, aniž by text zatížil. Na stránkách románu plasticky ožívá pestrá mozaika Polska pod ruskou nadvládou, měnící se situace zdejších židovských obyvatel, sociální problémy, duchovní atmosféra mezi mladými židovskými intelektuály, jejich (ne)reálné sny o rovnosti a nutnosti vzdělání (do Polska dorazila móda ruského "národnictví"), politické nepokoje, pokusy o atentát na cara i pogromy. V Jampoli mezitím zvolna chátrá panství; starý Kalman Jakobi se uchyluje do ústraní a k Bohu: jeho přikázáním totiž rozumí, současnému světu už ne. Což je zřejmě truchlivý osud těch, kdo se nedokážou vzdát svých modlicích řemínků.
Isaac Singer udržuje pozornost čtenáře až do poslední stránky; ač příběh neustále rozvětvuje a vedle hlavní dějové linie jej vede i desítkami pěšin a zákrut, stále důsledně ctí řád. Členitá, barvitě rozmáchlá konstrukce románu je vystavěna s umnou rafinovaností. A tak se patrně i druhý díl rozsáhlé ságy (Dědictví) o početném potomstvu Kalmana Jakobiho setká se čtenářským zájmem.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.