Cesta do Čech. Z renesančních cestopisů Angličana Fynese Morysona
Moudré rady i praktické informace, které by měl znát každý cestující „gentleman“. Bořivoj Navrátil čte vybrané kapitoly z cestopisu anglického autora 16. století Fynese Morysona. Poslouchejte on-line po dobu jednoho týdne po odvysílání.
„Čechové se strojí obdobně jako Němci, mají zalíbení v zelených, žlutých a vůbec světlých barvách, avšak častěji než Němci chodí v hedvábech a aksamitech a zdobí se vlastními nepravými drahokamy... Že se do Prahy sjíždějí vyslanci ze všech stran světa a že zde prodlévají taliánští obchodníci, jsou Čechové zkaženější cizími módami než Němci...“ Autor tohoto „pozorování“ Fynes Moryson se narodil roku 1566. Studoval na univerzitě v Cambridgi, dosáhl hodnosti bakaláře a mistra svobodných umění a věnoval se studiu občanského práva.
1. května 1591 se vydal s finanční pomocí své koleje na „velkou pouť“, která tehdy patřila k dokončení studia mladého muže. Během dvou let procestoval Německo, Nizozemí, Dánsko, Polsko, Čechy a Moravu, Rakousko, Itálii, Švýcarsko a Francii a 13. května 1595 se vrátil do Londýna. Své poznámky a postřehy z cest zpracoval do Itineráře, který vydal roku 1617. Spojil v něm moudré rady pro cestovatele s praktickými informacemi, které by měl znát cestující „gentleman“.
Moryson má smysl pro zachycení barvitých stránek života cizích národů, má řadu výborných postřehů. A i když je zpravidla rozumný a střízlivý, přece jen ho zvědavost občas vede do dobrodružných situací.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
-
Jiří Bartoška v hlavní roli hry o osamělosti a naději na americkém předměstí
-
Antoine de Saint-Exupéry: Válečný pilot. Příběh nesmyslného a málem sebevražedného průzkumného letu
-
Miroslav Hlaučo: Letnice. Poslechněte si četbu z vítězné knihy Magnesia Litera
-
Hallgrímur Helgason: Ženská na 1000°. Drsná i humorná zpověď prezidentské vnučky z Islandu
Více o tématu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor


Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.