Československé mrakodrapové paláce. O kancelářské budově Ferra referovaly noviny už roku 1927

4. květen 2021
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Centrála společnosti Ferra v Praze, ulice Na Florenci

Ačkoliv za první československý mrakodrap bývá považován pražský Všeobecný penzijní ústav, o stavbách označených jako „mrakodrapové paláce“ referovaly noviny už roku 1927. První z nich představoval kancelářský palác Chicago na Národní třídě a druhý pak centrála společnosti Ferra v Praze, v ulici Na Florenci.

Jeho autorem byl nám už známý architekt J. K. Říha, který palác Ferra uzpůsobil „tempu moderního života“. Na projektu centrály Akciové společnosti Ferra – dříve L. G. Bondy začal pracovat z jara roku 1926. Plány dokončené v červnu hned následující měsíc schválil stavební úřad. Jakmile byla stržena původní budova, započala stavba, která probíhala nezvykle rychlým tempem. Během necelých osmnácti měsíců byl vyhlouben suterén, založeny piloty, vztyčena a vzápětí vyzděna železobetonová konstrukce, kterou už 26. října 1927 obdivovala novinářská veřejnost. Tu na staveniště pozvalo vedení akciové společnosti pro izolační, korkový a křemelinový průmysl Calofrig, jenž chtělo přednosti svých velkoformátových tvárnic Isostone demonstrovat v praxi.

Centrála společnosti Ferra v Praze, ulice Na Florenci

Pro tento lehký materiál, z něhož byly provedeny vnější stěny paláce, se Říha, stejně jako pro železobetonovou konstrukci rozhodl proto, že věřil, že novou estetiku přinese až „rozvoj technologie moderních staviv“. Měl samozřejmě pravdu a navíc se mu to i vyplatilo. V červnu 1928 totiž radikálně přepracoval průčelí. Tradičně členěnou hmotu zaměnil za funkcionalistický plášť s pásovými okny, čímž palác, zvýšený ještě o šesté balkonové patro a opatřený novým parterem s aerodynamickými výkladci, získal na velkoměstské eleganci.

Čtěte také

Přetvoření celkového pojetí, které si architekt mohl díky železobetonové kostře bez problémů a na poslední chvíli dovolit, muselo souviset s prudkými změnami ve funkcionalistické estetice, které se udály v letech 1927–1928 v západní Evropě. Mimo to, i na domácí scéně bylo těsně před dokončením několik funkcionalistických staveb, jejichž příklady se Říha mohl inspirovat a uvědomit si, jak jeho návrh průčelí z roku 1926 zastaral.

Přestože Ferra dokončená roku 1928 nedosahuje kvalit třeba už zmíněného paláce Chicago od architektů Jaroslava Polívky a Josefa Havlíčka, na rozdíl o něho se zachovala nejen v autentickém stavu, ale v roce 2015 byla i citlivě rekonstruována podle projektu studia Projektil.

autor: Jakub Potůček
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.