Česko má třetího studentského Oscara. Příběh animovaného filmu Dcera je částečně příběhem jeho autorky
Do Česka míří další Oscar. Studentský. Získala ho studentka FAMU Daria Kashcheeva za animovaný film Dcera. „Je to asi největší ocenění, jaké můžu získat, něco neskutečného, co člověk nečeká,“ říká k tomu. „Samozřejmě jsou pro mě příjemné jakékoliv ceny. Ale Oscar, to je nejvíc,“ dodává.
Když jí z Los Angeles volali, že uspěla, učila se zrovna ke státnicím. „Bylo to v tu chvíli hodně emocionální, hned jsem telefonovala rodičům i všem producentům filmu, na učení jsem se už nemohla soustředit. A nemohla jsem dlouho usnout. To ale bylo dobře, mohla jsem se vrátit k přípravě na zkoušky,“ usmívá se.
Ve filmu Dcera jde o dávnou křivdu; tedy alespoň malá holčička, která přinese domů zraněné ptáče a její otec má jiné starosti, to tak cítí. Od té chvíle se táta s dcerou neustále vzdalují. Po letech k sobě hledají cestu, ale jde to ztuha. „Je to částečně můj osobní příběh,“ svěřuje se filmařka.
Čtěte také
„Lépe se mi pracuje na něčem, co jde z mého nitra. Ptáče v tom filmu je metafora, ale základ děje je pravdivý. Jako malá jsem jednou potřebovala nějakou větší pozornost od mámy, ale máma mi ji z různých důvodů nevěnovala. To mě zranilo a dlouho ve mně doznívalo. Když mi bylo asi pětadvacet, uvažovala jsem o svých vztazích s rodiči i ostatními lidmi, a odpovědi na to, proč jsou takové, jsem nacházela v dětství,“ dodává s tím, že o tom chtěla psát. Zezačátku to bylo těžké, ale později se v tématu důkladně rozebrala. Vznikl tak scénář hojně oceňovaného filmu. Vedle Oscara má totiž Dcera na kontě i ocenění z prestižního festivalu animovaných filmů v Annecy a několik dalších vavřínů. „Myslím, že něco podobného, jako mně, se stává většině lidí. Věřím proto, že film diváky zaujme i osobně,“ doufá mladá animátorka.
Ve formě animovaného filmu vidí Kashcheeva oproti filmu hranému mnohé výhody. Jak říká, tenhle žánr umožňuje lépe zobrazit různé proměny, svobodněji využít prostor, a tím lépe zdůraznit atmosféru a náladu. A je tu i víc místa pro metafory. Skromně přitom dodává, že používání imitace ruční kamery jí pomohlo skrýt některé nedostatky animace. A vlastně i urychlilo práci. Film ale není v žádném směru ošizený. Animace je skvělá a s obrovskou péčí vznikla i zvuková stopa snímku. „Původním povoláním jsem zvukařka a muzikantka, a už při psaní scénáře jsem ten film slyšela,“ popisuje Daria svůj způsob práce.
Současně doufá, že nově získaný studentský Oscar pomůže distribuci snímku po světových festivalech. „Jak to ale bude vypadat s uváděním v kinech, to nevím,“ připouští mladá filmařka, původem Ruska, narozená v Tádžikistánu, která vedle animace na FAMU vystudovala ještě filmový zvuk, hudební režii a k tomu ještě na moskevské konzervatoři klavír. Jako animátorka úzce spolupracuje se svým manželem Alexandrem, který na FAMU vystudoval střih.
Čtěte také
Film Dcera bude v českých kinech uváděn v rámci animovaného pásma, jehož snímky vytvořili studenti tří českých škol, kde se animace studuje: vedle FAMU to je Západočeská univerzita v Plzni a Vysoká škola uměleckoprůmyslová Praha.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
