Česko-americký průkopník moderního designu

12. srpen 2003

Ladislav Sutnar: Praha - New York - Design in Action. Tak zní plný název výstavy, kterou mohou návštěvníci zhlédnout do 26. října v Jízdárně Pražského hradu. Připravily ji: Uměleckoprůmyslové muzeum v Praze a Správa Pražského hradu ve spolupráci s Cooper-Hewitt National Design Museum New York.

Jde o vůbec první retrospektivní výstavu celoživotního díla česko-amerického designéra a malíře, průkopníka moderního designu. Ladislav Sutnar (1897-1976) chápal tvorbu designéra jako uměleckou službu pro široké vrstvy veřejnosti. Věřil, že kvalitní design může být zároveň funkční i esteticky vlídný, že dokáže provázet své uživatele všedním dnem a zpříjemňovat jim život. V předválečném Československu to byla myšlenka odvážná a novátorská, kterou však umělcova silná osobnost nejen prosadila, ale také realizovala.

Obálka katalogu pro firmu Harco, 1944

Výstava představuje z velké části autorova dosud neznámá, nikdy nezveřejněná díla. Je přitažlivá pro široké publikum, neboť obsahuje rozmanitou škálu výtvarných návrhů i výrobků - celkem více než 300 předmětů.

Ladislav Sutnar byl člověk s neobyčejnou vnímavostí pro potřeby doby a moderního člověka. Rozsah uplatnění jeho idejí v praxi zahrnuje širokou škálu realizací v nejrozmanitějších odvětvích. Lze říci, že některá umělecká řemesla propojil a dodal jim jednotný styl. Dvě generace tzv. první republiky v kladném slova smyslu zkultivoval jednotným, avšak zcela svobodným, vyhraněným stylem, který vycházel z potřeb člověka. Jeho požadavky na prostředí, v němž žijeme, a na předměty, které užíváme, byly vysoce etické. Vysoká kvalita materiálu a provedení, a přesto úspornost, praktičnost i cenová dostupnost byly charakteristickým rysem designu jeho "předmětů každodenního života" i důvodem jejich masové oblíbenosti.

Ladislav Sutnar

Sutnar byl vůdčí osobností evropského hnutí nové typografie. Nadčasově pochopil její roli a nezbytnost pro orientaci člověka ve velkoměstské civilizaci, předjímal i tempo poválečné doby, jeho nárok na rychlost komunikace. Prosadil jednoduché grafické řešení informačních toků. Výstava dává nahlédnout do jeho důmyslných a přitom jednoduchých řešení reklamy, firemních i průmyslových katalogů, firemního vizuálního stylu. Od roku 1939 žil Sutnar v New Yorku, kde se úspěšně věnoval vizualizaci informačních systémů pro nejrůznější oblasti.

Českého diváka bude zajímat Sutnarova tvorba v Československu 20.-30. let minulého století, kdy byl představitelem funkcionalistické typografie. V úpravách katalogů, knih, plakátů, ale i ve výstavnictví vynalézavě pracoval s fotografií jako novým informačním médiem. V roce 1929 se stal uměleckým vedoucím Krásné jizby, prvního ateliéru moderního bytového designu u nás a během několika let se mu podařilo prosadit moderní design do průmyslové výroby a hromadné distribuce. Užil prostředky nové reklamy k získání střední vrstvy pro nový životní styl. Reklamní fotografie Josefa Sudka, věcné a imaginativní zároveň, měly velký podíl na světovém dosahu Sutnarovy Krásné jizby. Jeden z prvních v Evropě průmyslově vyráběných servisů z varného skla, porcelánový soubor a příbory z oceli, navržené Sutnarem v první polovině 30. let, se staly nejprodávanějším vybavením domácností v Československu a získaly řadu mezinárodních ocenění.

Čajová souprava

Množství vystaveného materiálu je časově a systematicky uspořádáno do přehledných logických celků. Je završeno u nás neznámou Sutnarovou malířskou tvorbou, které se věnoval od 60. let a která je pozoruhodným příspěvkem světovému pop-artu. Po pravdě řečeno - Sutnarova malba je obtížně zařaditelná, což je v kontextu jeho celoživotního díla pochopitelné. Ostatně své rozměrné akty 60. a 70. nazval autor sám joy-art, umění pro radost.

autor: Claudine Končinská
Spustit audio