České stopy na bavorských hřbitovech. Pět pietních zastavení u hrobů slavných rodáků
Lidský život provází mnoho rituálů, klíčovými z nich jsou tzv. rituály přechodu. Antropologové tak definovali ty, které uvádějí narozené dítě do světa živých, převádějí dospívající jedince do světa dospělých, rámují začátek partnerského soužití a doprovázejí na konci života zemřelého na cestě k věčnému odpočinku. Už od počátku věků vyčleňovali lidé speciální místa pro toto poslední spočinutí – hřbitovy.
V našem kulturním okruhu ukládáme své zemřelé do země, abychom k nim při návštěvě pokorně sklopili hlavu a potvrdili tak duchovní význam vertikály pro naše životy.
Český původ v bavorské půdě
První srpnové Výlety s Vltavou nás zavedou do bavorské metropole Mnichova, na tři z celkem 29 bavorských hřbitovů. Budeme hledat a nacházet náhrobky osobností, které měly svůj původ v českých zemích, ale které jejich osudy zanesly až do bavorské půdy.
V časovém rámci celého čtvrttisíciletí se nejdříve na jižním hřbitově pokloníme u hrobu vynálezce litografie fyzika, chemika, divadelníka a výtvarníka Aloise Senefeldera. V úterý vyhledáme místo posledního odpočinku operní pěvkyně známého jména Jindřišky Rettigové, dcery Magdaleny Dobromily Rettigové. Ve středu zajedeme na severní mnichovský hřbitov ke hrobu brněnského rodáka fyzika a filozofa Ernsta Macha. Ve čtvrtek se vydáme na mnichovský lesní hřbitov, ke hrobu výrazné postavy českého vojenství a poválečné politiky, armádního generála Lva Prchaly. A v pátek zajedeme do podalpského městečka Murnau, kde odpočívá původem významný exilový spisovatel Ota Filip, původem z Ostravy. A připomeneme samozřejmě i další velká jména zapsaná pro věčnou památku na mnichovských pohřebištích.
Související
-
Kostel svatého Filipa a Jakuba. Zlíchovskou dominantu obklopuje několik staletí starý hřbitov
Svatoštěpánská skála, jak se místu dříve říkalo, má hlubokou historii a zmiňuje ji i česká mytologie. Ještě v minulém století se zde ukazovaly otisky kopyt Šemíka.
-
Místo posledního odpočinku i venkovní galerie. Odkrýváme historii a osobnosti Břevnovského hřbitova
Břevnovský hřbitov vznikl v roce 1739 jako místo posledního odpočinku benediktinských řeholníků. V 19. století se dvakrát rozšiřoval, neboť již sloužil celému Břevnovu.
-
Náhrobky jako denní chléb mladého architekta. Desítky děl Jana Kotěry můžeme obdivovat i na hřbitově
Hrobka v Kosově Hoře u Sedlčan byla v roce 1898 první, pak následovaly asi tři desítky náhrobků po celém Česku včetně toho pro rodiče Aloise Jiráska.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.
