České nebe je v pekle. Božena Němcová a pohádky bratří Grimmů

Pohádky Boženy Němcové a bratří Grimmů zná v nějaké podobě asi každý z nás. Ne úplně známý je ale jejich původ a způsob jejich vzniku. Jedním z mýtů je například to, že jde o zápisy ústně tradovaných příběhů. To přitom platí jen pro část z díla těchto tvůrců. Jak tedy vznikaly dnes už klasické texty, které považujeme za součást našeho kulturního dědictví? Nebylo to tak samozřejmé a snadné, jak by se nám dnes mohlo jevit. Samotná definice, že by mělo jít o záznamy „vyprávění prostého lidu“ rozhodně neplatí ve všech případech. Někdy se jedná o varianty příběhů z jiných kultur a jazykových oblastí, jindy skutečně jde o záznamy vyprávění, ale nikoliv z úst prostých venkovanů, ale spíše vzdělaných měšťanů.

Čtěte také

Božena Němcová jako inspirace. Jak na slavnou literátku nahlédli současní povídkáři?

Jak tedy dnes již kanonizované pohádky Němcové a Grimmů vznikaly, jaká byla motivace těchto tvůrců k jejich sběru a tvůrčímu zpracování a jakou roli hrálo dobové podhoubí – to jsou jen některé z otázek, které položila spisovatelka (a mimo jiné také dlouholetá lektorka českého jazyka v Argentině a Brazílii) Markéta Pilátová Lubomíru Sůvovi, který byl hostem dalšího z Večerů na téma na stanici Vltava.

Lubomír Sůva vystudoval na brněnské Divadelní fakultě Janáčkovy akademie múzických umění divadelní dramaturgii, posléze pracoval v brněnském Divadle Polárka a v nakladatelství Větrné mlýny, kde se mimo jiné dramaturgicky a organizačně podílel na největším českém literárním festivalu Měsíc autorského čtení. Kromě toho má na svém kontě několik divadelních dramatizací klasických pohádek, ale také uvedení vlastních dramatických textů a dramatizací. Od roku 2010 působí jako lektor českého jazyka na univerzitě v Göttingenu, kde také před nedávnem obhájil svou německy psanou dizertaci s názvem České nebe je v pekle. Srovnávací analýza pohádek Boženy Němcové a bratrů Grimmů. Z této práce také pořad tematicky vychází.