České mince, oběžný „poklad“ z Jablonce

23. únor 2018

  1. výročí vzniku samostatné České republiky je i půlkulatým výročím nové české měny. O ražbu všech českých mincí se téměř čtvrtstoletí stará jablonecká Česká mincovna.

Od půlnoci ze sedmého na osmého února 1993 přestala platit česko-slovenská dohoda o měnové unii a federální měnu nahradily dvě měny nové. Česká koruna tak potřebovala nové oběživo. Federální bankovky byly nejprve okolkovány a postupně nahrazovány novými platidly. V nominálu 20 50 navíc byly  nahrazeny novými  mincemi originálního designu. Dvacetikoruna získala podobu zlatého mnohoúhelníku, padesátikorunu tvoří dvě kovové složky, barvou mosazný střed a měděný obal – skládá se ze dvou částí, ale spoje jsou pevné.

Tzv. měnová odluka byla pomyslnou tečkou za rozdělením Československa. Od té chvíle musela mít každá velká bankovka kolek. Výjimku měly jen malé a také nová 200koruna s Janem Ámosem Komenským. Měnová odluka byla světovou akcí. Kolky se tiskly až v Kolumbii a nové české mince se razily v Německu nebo v Kanadě.

Nejvíc pozornosti asi vzbudila právě nová dvoubarevná padesátikoruna. Ty první spolu s ostatními nominály  vyrazila  ještě před rozdělením republiky hamburská mincovna.  Pozdější emise od poloviny devadesátých let pak  už zajišťuje nově vzniklá Česká mincovna sídlící v Jablonci nad Nisou.  Mince tu razí dodnes, vedle speciálních emisí také standardní oběživo včetně populárních padesátikorun. Její příběh a anatomii přiblížil Davidu Hamrovi technolog ČM Jozef Pazour – poslechněte si reportáž.  

autoři: David Hamr , vob
Spustit audio

E-shop Českého rozhlasu

Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.

Václav Žmolík, moderátor

tajuplny_ostrov.jpg

Tajuplný ostrov

Koupit

Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.